Právní stát v Polsku a čekání na Godota

Naše Zuzana Stuchlíková se ve svém nejnovějším blogu věnuje současné krizi vztahů mezi EU a Polskem.

Evropská komise ve středu projednávala, jak zareagovat na nejnovější vývoj v Polsku. Tamní vláda pod vedením konzervativní strany Právo a spravedlnost předložila parlamentu trojici zákonů, které zásadním způsobem omezují nezávislost soudnictví a efektivně podřizují soudy kontrole parlamentu, v němž má PiS od roku 2015 většinu.

Evropská unie má v současnosti k dispozici dvě možnosti. Článek 7 SEU, označovaný jako „atomová“ varianta, však neznamená jen jednomyslné rozhodnutí o pozastavení hlasovacího práva v Radě, jak se často píše. Po zkušenosti s vývojem v Rakousku na počátku tisíciletí byl v Nicejské smlouvě přidán předstupeň v podobě odstavce 1, který upozorňuje, že „ existuje zřejmé nebezpečí, že některý členský stát závažně poruší hodnoty uvedené v článku 2”. 

Ideální čas na vymezení se vůči praktikám tradičních spojenců pravděpodobně nebude nikdy, avšak pro českého premiéra se nyní naskytla ideální příležitost. Bohuslav Sobotka na jaře v průběhu vládní krize ukázal, že když jde do tuhého, dokáže se postavit prezidentovi a bojovat za udržení principů právního státu v Česku. 

Celý článek si můžete přečíst na serveru IHned.cz. 

Zuzana Stuchlíková
Výzkumná spolupracovnice

Expertiza: instituce EU, právní stát, střední Evropa