EUROPEUM je nezávislý think-tank zaměřený na evropský integrační proces. Provádíme původní výzkum a organizujeme veřejné aktivity. Dále formulujeme nové myšlenky a doporučení ke zlepšení domácí a evropské politiky.
Přijďte debatovat na další ze série regionálních debat Café Evropa! Tentokrát budeme v Semilech. Jak hodnotíte 20 let Česka v EU? Obáváte se, co přinese migrační pakt, Green Deal? Pomohly evropské dotace v rozvoji města? Co Vám Evropská unie dala a vzala? Chceme Vás slyšet!
Zjistit víceAutomobilový průmysl je dlouhodobě hnacím motorem české ekonomiky, ale v současnosti čelí tvrdé zahraniční konkurenci a výzvám v oblasti dekarbonizace a udržitelnosti. Přestože má Česká republika strategickou pozici v automobilovém průmyslu, v oblasti cirkularity stále zaostává za svými sousedy a chybí jí dlouhodobá strategie pro rozvoj tohoto odvětví. Jak můžeme zlepšit podmínky pro rozvoj cirkulárních řešení v automotive a přilákat do Česka klíčové investice budoucnosti? Přijďte se zapojit do diskuze a hledat odpovědi na tyto otázky!
Zjistit víceJak se Česko proměnilo během svého členství v Unii, jak se podařilo ekonomicky dohnat západní sousedy? Kam se posunulo a kde je další potenciál? A má Česká republika strategii, na které může stavět? Přijďte si poslechnout renomované řečníky z celé Evropy a zapojte se do diskuse o tom, jakých výsledků jsme za posledních 20 let v EU dosáhli a kam se jako země posouváme. Konferenci spolupořádáme s Vysokou školou ekonomickou v Praze.
Zjistit vícePřijďte diskutovat na další ze série debat Café Evropa! Tentokrát zavítáme do Hranic. Zajímá Vás, jak město ovlivní Green Deal, jak čerpat dotace z EU na lokální projekty, dopad přijetí eura, bezpečnost nebo další evropská témata?
Zjistit víceVe dnech 10. a 11. dubna 2024 se v Praze uskuteční dvoudenní konference s názvem "20 Years of Reuniting Europe's East and West", kterou pořádá Institut pro evropskou politiku EUROPEUM ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí v rámci platformy Think Visegrad a projektu (Re)uniting the East and West: Reflections on the 2004 EU enlargement (REWEU) podpořených Mezinárodním visegrádským fondem a Evropskou komisí. Součástí programu bude i druhý ročník EU Enlargement Forum.
Zjistit víceCílem projektu je vybavit organizace občanské společnosti v Bosně a Hercegovině a Srbsku komplexními znalostmi o pluralitě médií, svobodě médií a přístupu k informacím, které jsou nezbytné při digitální transformaci zpravodajského sektoru.
Zjistit víceNíže najdete všechny naše newslettery za rok 2024. Nezapomeňte je odebírat, ať máte vždy nejnovější informace o tom, co se u nás v Institutu EUROPEUM děje.
Zjistit více PDFI přes to, že ženy tvoří polovinu populace, stále nejsou v klíčových institucích Evropské unie rovnoměrně zastoupeny, a to ani ve vedoucích pozicích. Evropský parlament i Evropská komise podniká řadu kroků ke zlepšení rovnosti mezi oběma pohlavími, jak ve vnitřních strukturách, tak směrem k veřejnosti. Jak vypadá aktuální zastoupení v těchto institucích a jaká konkrétní opatření vydávají, píše Adéla Gajdošíková ve svém blogu.
Zjistit víceSpojenci ze střední a východní Evropy jsou klíčem k budování schopného evropského pilíře NATO, nezbytného pro zajištění budoucnosti aliance. Benjamin Tallis ukazuje, jak může Česko navázat na nedávný pokrok v oblasti obranných zakázek a zvýšit svůj vliv tím, že se bude soustředit na šest prvků, které Euro-NATO potřebuje. Těmi jsou základní bojeschopnost na národní úrovni, logistika, vojenská mobilita, strategické prostředky, vzdušná obrana a strategický úder dlouhého dosahu.
Zjistit víceRuská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v plném rozsahu zamíchala mezinárodním řádem po skončení studené války, postaveném na vzájemné závislosti a spolupráci mezi Východem a Západem. Evropská unie, která se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažila navázat s Ruskem strategické vztahy, se nyní musí přizpůsobit geopolitické realitě ruského neo-revizionismu. Hugo Blewett-Mundy, výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, popisuje v práci čtyři oblasti, v nichž by se mohla politika EU vůči Rusku vyvíjet, aby lépe čelila této vznikající bezpečnostní situaci v Evropě.
Zjistit víceNavzdory historické podpoře politiky rozšiřování EU ze strany zemí Visegrádské čtyřky stojí tyto středoevropské státy před výzvou, jak sladit své postoje s novou realitou tohoto procesu. Vzhledem k tomu, že Ukrajina a Moldavsko zahájily přístupová jednání, je EU rozpolcena v otázkách spojených s budoucím rozšířením - institucionálními reformami a změnami v rámci rozpočtu EU. Při přechodu od ekonomických příjemců k potenciálním přispěvatelům musí státy V4 vyhodnotit potenciální politické a ekonomické dopady nových členů jak na EU, tak na své domácí úrovni. Píše Vladislava Gubalová z GLOBSEC.
Zjistit víceČeský ministr dopravy Martin Kupka po vzoru Itálie na konci září oznámil, že by se měla revize konce spalovacích motorů uskutečnit dříve, než v původně plánovaném roce 2026. Posunutí data a normu Euro 7 komentovala pro Ekonomický deník výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Rebeka Hengalová.
Zjistit víceEvropská komise zažaluje Maďarsko kvůli zákonu na ochranu národní suverenity. Podle Bruselu porušuje, mimo jiné, několik základních svobod vnitřního trhu nebo právní předpisy EU o ochraně údajů. Budapešť zákon brání tím, že je nezbytný k ochraně před zahraničními politickými zásahy. Zakazuje tak například, aby politické strany kandidující ve volbách financoval kdokoli ze zahraničí. Pro Televizní noviny komentoval výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.
Zjistit víceUznávaný ekonom a bývalý italský premiér Mario Draghi varoval v obsáhlé analýze státy Evropské unie, že pokud jejich ekonomika poroste jako dosud, čeká na ně „pomalá agonie“. Tedy stagnace. Hospodářství zemí EU bude podle někdejšího šéfa Evropské centrální banky v roce 2050 stejně velké jako dnes, a to hlavně kvůli tomu, že bude klesat počet lidí v produktivním věku. Zvrátit tento trend mohou státy unie jen tím, že výrazně zvýší svou produktivitu. Ta ale přitom v Evropě v posledních letech roste výrazně pomaleji než třeba ve Spojených státech. Pro Hospodářské noviny komentoval projektový koordinátor a analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.
Zjistit víceKrajně pravicová Svobodná strana Rakouska vyhrála tamní parlamentní volby. Výsledky hlasování do Národní rady, dolní komory parlamentu, komentoval pro Horizont ČT24 zástupce ředitele a šéf bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Žiga Faktor.
Zjistit více