Minulý rok ukázal, že Česká republika je schopna efektivně prosazovat své zájmy na evropské úrovni za předpokladu, že jasně definuje své cíle. Nadále ale rezignuje na ovlivňování velkých celoevropských debat a soustředí se jen na dílčí národní cíle. Zároveň platí, že dosáhla rozdílných výsledků v závislosti na tom, o jaký typ evropské politiky se jednalo. Napsal náš výzkumný pracovník Vít Havelka.
Úspěchy v oblasti evropského rozpočtu a vnitřního trhu
Čeští vyjednavači slavili jednoznačně největší úspěch při vyjednávání o dlouholetém evropském rozpočtu pro roky 2021–2027. V zásadě se dá říct, že od Evropské unie dostali vše, co chtěli. Česká republika si sáhne na více peněz z kohezní politiky, než odpovídá síle její ekonomiky. Také bude moci používat evropské peníze flexibilněji než další členské státy a „dáreček“ v podobě 1,5 miliardy eur navíc ve Fondu soudržnosti jí pomůže financovat rozvoj infrastruktury.
Dařilo se především díky tomu, že Česko od začátku mělo jasně definované cíle, které se v průběhu zásadně neměnily a zároveň představovaly v celoevropském kontextu spíše marginálie. K úspěchu výrazně přispělo také to, že se Česko vědomě neúčastnilo debat na straně Polska a Maďarska o konfrontačních tématech, jako byla provázanost čerpání evropských peněz se stavem právního státu. Více „nábojů“ tak zbylo pro prosazování skutečných českých priorit.
Celý článek si můžete přečíst zde.
#Česká republika #evropský rozpočetExpertiza: Institucionální vztahy EU se členskými státy, europeizace, transformativní role Evropské unie