Automobilový průmysl je pro ekonomiky všech visegrádských zemí klíčovým hráčem, ale pro zachování konkurenceschopnosti je nutné se mu přizpůsobit. Vzhledem k tomu, že přechod od vozidel s vnitřním spalovacím motorem k elektrickým vozidlům vede ke značné potřebě kritických surovin (Critical Raw Materials - CRM), země V4 se musely a musejí i nadále snažit zaujmout pozici v různých částech dodavatelského řetězce baterií pro elektrická vozidla, od těžby, rafinace až po výrobu, opětovné použití a recyklaci, jakož i výzkum a vývoj nových chemických technologií baterií. Zpráva The future is electric: Role of the Visegrad countries in the EV battery supply chain (Budoucnost je elektrická: role zemí Visegrádu v dodavatelském řetězci baterií pro elektromobily) se zabývá oblastmi, v nichž mohou země Visegrádu zajistit udržitelný a spolehlivý dodavatelský řetězec baterií pro elektromobily.
Zjistit více PDFLucia Rybnikárová ve svém policy paperu píše o efektivní zahraniční a bezpečnostní politice EU, strategické vizi EU vůči světu a o politické vůli a angažovanosti členských států.
Zjistit víceChristian Kvorning Lassen, zástupce ředitele a vedoucí výzkumu Institutu EUROPEUM, píše ve svém policy paperu o novém evropském paktu o migraci a azylu. Ve svém článku připomíná, že migrace zůstává vysoce zpolitizovaná.
Zjistit víceTomasz Żornaczuk píše o tom, že agrese Ruska na Ukrajině vedla k zásadním změnám v rozšíření EU v roce 2022. Nejvýznamnější z nich byla změna geografické polohy Unie poté, co Ukrajina a Moldavsko získaly status kandidátských zemí EU a Gruzii byla udělena perspektiva vstupu. Tento krok se zdál takřka nemožným ještě pár týdnů předtím, než se stal novou politickou realitou v červnu 2022.
Zjistit víceOrsolya Ráczová píše o tom, že je obtížné s jistotou předpovědět dlouhodobé dopady války, přesto je nezbytné uvědomit si skutečnost, že čím déle válka pokračuje, tím je její dlouhodobý dopad hrozivější. Éra relativního míru a stability v Evropě skončila, bezpečnost by již neměla být považována za samozřejmost. Evropa musí přehodnotit svou bezpečnost na úrovni EU, NATO i členských států. Je rovněž nezbytné najít správnou rovnováhu k zajištění bezpečnosti doma a současně k poskytování tolik potřebné podpory Ukrajině.
Zjistit víceMiroslava Pisklová píše o diskusi o možném rozšíření systému hlasování kvalifikovanou většinou (QMV) na více zbývajících oblastí politiky v Radě EU, v nichž se dosud nepoužívá, konkrétně na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU (SZBP), která v poslední době nabírá na síle. Cílem této publikace je analyzovat výhody a nevýhody zavedení QMV v SZBP EU se zaměřením na možný dopad na menší členské státy.
Zjistit víceIvana Uličná píše o tom, že i když bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v diplomacii, ženy jsou na velvyslaneckých postech po celém světě stále málo zastoupeny. Kvóty byly účinné při zvyšování nominálního zastoupení žen, ale kritika je převážně zaměřená na to, že kvóty jsou symbolické a poškozují meritokracii, což je pro ženy dvojí zátěž. Ani současný systém však není meritokratický, neboť muži těží z historické výhody a předpokládané kompetence, zatímco ženy musí svou přítomnost obhájit, prokázat svou hodnotu a vyvrátit genderové stereotypy.
Zjistit víceNaše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová a výzkumná spolupracovnice Zuzana Kasáková zpracovaly doporučení vyplývající z diskuze kulatého stolu Národního konventu o EU konaného dne 20. ledna 2023 na téma „Formáty regionální spolupráce z pohledu České republiky". Na konventu vznikla doporučení na základě zodpovězení následujících otázek: Jakou pozici by měla mít v české zahraniční politice Visegrádská skupina? Jak by měla Česká republika přistupovat k dalším formátům regionální spolupráce v prostoru střední Evropy? Jakým způsobem by Česká republika měla využívat svého zapojení do evropské územní spolupráce?
Zjistit více PDFFerenc Németh, výzkumník zabývající se politikou, bezpečností a integrací Západního Balkánu, napsal v rámci projektu Think Visegrad in Brussels policy paper, ve kterém se zabývá zahraniční politikou Srbska vůči Evropské unii po ruské invazi na Ukrajinu.
Zjistit více PDFNaše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová a výzkumná spolupracovnice Zuzana Kasáková zpracovaly podkladový materiál pro Kulatý stůl národního konventu o EU na téma Formáty regionální spolupráce z pohledu ČR. Kulatému stolu jsou předloženy tři hlavní otázky: Jakou pozici by měla mít v české zahraniční politice Visegrádská skupina? Jak by měla Česká republika přistupovat k dalším formátům regionální spolupráce v prostoru střední Evropy? Jakým způsobem by Česká republika měla využívat svého zapojení do evropské územní spolupráce?
Zjistit více PDF