POLICY PAPER | Diskuze o genderových kvótách se posouvá od nedostatečného zastoupení žen k nadměrnému zastoupení mužů v diplomacii

Ivana Uličná píše o tom, že i když bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v diplomacii, ženy jsou na velvyslaneckých postech po celém světě stále málo zastoupeny. Kvóty byly účinné při zvyšování nominálního zastoupení žen, ale kritika je převážně zaměřená na to, že kvóty jsou symbolické a poškozují meritokracii, což je pro ženy dvojí zátěž. Ani současný systém však není meritokratický, neboť muži těží z historické výhody a předpokládané kompetence, zatímco ženy musí svou přítomnost obhájit, prokázat svou hodnotu a vyvrátit genderové stereotypy.

Pouze 23,1 % všech velvyslanců, pravděpodobně jednoho z nejžádanějších diplomatických jmenování, jsou ženy, což vede k tomu, že do paritního zastoupení zbývá odhadem 38 let. Ačkoli by se dalo očekávat, že se toto číslo časem sníží, ve skutečnosti se v roce 2022 zvýšilo o 8 let (SheCurity Index, 2022). V EU je situace o něco lepší - v roce 2022 zbývá do parity 18 let oproti 26 letům v roce 2021, ale číslo zůstává stále neuspokojivé.

Celý článek najdete pod tlačítkem PDF.

Tento policy paper byl vypracován v rámci stipendijního programu Think Visegrad v Bruselu.