Válka na Ukrajině, která zapříčinila příchod milionů uprchlíků do zemí sedmadvacítky, přišla v době, kdy Evropská unie řeší reformu migrační politiky. Jak se do ní zkušenost s uprchlickou vlnou propsala? K tomu se vyjadřuje náš zástupce ředitele Christian Kvorning Lassen.
Zjistit víceŽiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, se ve Studiu ČT24 vyjádřil k plánované schůzce šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyen a prezidenta ČR Petra Pavla.
Zjistit víceZemě Evropské unie v úterý definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. K této problematice se vyjádřila i naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.
Zjistit víceNaše analytička Kateřina Davidová vystoupila v pořadu Studio ČT24, kde vysvětlila novinky ohledně obchodování s emisními povolenkami. Emisní povolenky se týkají dopravy a vytápění budov.
Zjistit víceKateřina Davidová a Tereza Novotná vypracovaly podkladový materiál pro Kulatý stůl Národního konventu o EU s názvem Reakce na americký zákon o snížení inflace. Kulatému stolu jsou předloženy tři hlavní otázky: Jaké dopady může mít IRA na transatlantické vztahy a volný obchod obecně a jakým způsobem by se EU měla snažit tyto vztahy aktivně formovat? Jak může EU zajistit konkurenceschopnost a posílit produktivitu svého průmyslu do budoucna a podpořit rozvoj zelených technologií vyráběných v EU? Jak se změny dotknou přímo ČR a jak by měla ČR v rámci EU postupovat, aby nezůstala v “zeleném závodě” pozadu? Na které konkrétní klimaticky neutrální (net-zero) sektory průmyslu by se měla ČR zaměřit?
Zjistit víceEvropský parlament na svém úterním zasedání schválil klíčové části tzv. klimatického balíčku včetně reformy systému emisních povolenek. Cílem klimatického balíčku je snížit do roku 2030 emise o 55 % oproti úrovni z roku 1990. Pro ČRo Plus situaci přiblížila naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.
Zjistit víceOrsolya Ráczová píše o tom, že je obtížné s jistotou předpovědět dlouhodobé dopady války, přesto je nezbytné uvědomit si skutečnost, že čím déle válka pokračuje, tím je její dlouhodobý dopad hrozivější. Éra relativního míru a stability v Evropě skončila, bezpečnost by již neměla být považována za samozřejmost. Evropa musí přehodnotit svou bezpečnost na úrovni EU, NATO i členských států. Je rovněž nezbytné najít správnou rovnováhu k zajištění bezpečnosti doma a současně k poskytování tolik potřebné podpory Ukrajině.
Zjistit vícePolicy paper naší výzkumné stážistky Silke Maes s názvem "EU Platform workers‘ directive: A test for regulating the future of work" se podrobněji věnuje zmíněné Směrnici o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem. Paper podrobněji popisuje dopady rozvoje platforem na pracovní podmínky a následně argumentuje, že zmíněná směrnice je prvním unijním pokusem na tento vývoj zareagovat.
Zjistit víceNavzdory všem překážkám se Evropská unie drží cíle stát se do roku 2050 klimaticky neutrální. Dalším krokem je zásadní reforma emisních povolenek, na níž se předběžně dohodli vyjednavači Rady EU a Evropského parlamentu těsně před Vánocemi. Obchodování s emisemi (ETS) se od roku 2027 bude týkat také budov a silniční dopravy. Pro iDNES se k této problematice vyjádřila naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.
Zjistit víceHostem podcastu Energie bez emisí vystoupil jako host náš výzkumný pracovník Michal Hrubý. Odpovídá na otázky, které se týkají např. problematiky aktuálních cen energií a jejich dalšího možného vývoje, jaké dopady bude mít klimatická změna na průmysl, jaká je strategie státu nebo jak se k situaci staví stát.
Zjistit více