Letošní volby do Evropského parlamentu vedly k debatám o pokračování evropského plánu snižování emisí skleníkových plynů na čistou nulu do roku 2050, a to navzdory událostem posledních let, které naznačují potřebu přehodnotit tento plán. Výsledky voleb neznamenaly pro evropské zelené ambice takovou ztrátu, jakou se očekávalo. Priorita klima a životní prostředí již není pro většinu Evropanů na tak vysoké úrovni jako před pěti lety, což odráží aktuální politické a mezinárodní výzvy, jako je bezpečnost, ekonomická prosperita a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Kateřina Davidova, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, napsala na toto téma komentář pro Hospodářské noviny.
Zjistit víceVolby do Evropského parlamentu se budou konat už za necelý měsíc. Kromě bezpečnostních otázek upozorňují odborníci i na hrozbu zdravotnických výzev v následujících letech. Evropská unie bude muset řešit nedostatek léků, stárnutí populace a také stárnutí lékařů. Téma komentoval pro Televizní noviny TV Nova ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.
Zjistit víceCo můžeme očekávat od nadcházejícího summitu v otázce pomoci Ukrajině a co naopak ne? Možné vývoje jednání popisuje pro ČT24 analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vít Havelka.
Zjistit víceUrsula von der Leyenová podle očekávání potvrdila svůj zájem pokračovat na pozici předsedkyně Evropské komise. Od jejího nástupu čelí krizím jako byl Brexit, celosvětová pandemie, souboj o vakcíny a ruská invaze na Ukrajinu. Ohlášení její kandidatury rozebral zástupce ředitele institutu EUROPEUM Viktor Daněk v Deníku Právo.
Zjistit víceProjekt je zaměřen na zkoumání role nevládních organizací v procesu dekarbonizace uhelných regionů v zemích V4 (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Cílem projektu je popsat nejlepší a nejhorší praxi jednotlivých procesů pro Srbsko, které čeká transformace jeho energetického mixu založeného z velké části na uhlí. Zkoumané země V4 mají mírně odlišný podíl uhlí ve svém energetickém mixu, přičemž největší je v Polsku a druhý největší v České republice, následuje Maďarsko a Slovensko. V jejich přístupu k dekarbonizaci existuje mnoho podobností i rozdílů, a poskytují tak různou škálu zkušeností.
Zjistit více PDFNaši seniory výzkumní pracovníci Kateřina Davidová a Vít Havelka poskytli komentáře do článku Deníku N o tom, co vládu čeká a jakou roli má při vzniku unijní legislativy předsedající stát.
Zjistit víceČeská republika bude od července v Radě EU zasedat již podruhé. Díky předsednictví a narůstajícímu počtu přijíždějících diplomatů se Bruselem rozléhá čeština více než obvykle, tu a tam tak můžete v ulicích zaslechnout „ahoj“ či „rád tě vidím“, píše ve svém komentáři pro iDNES.cz Žiga Faktor.
Zjistit víceMichal Hrubý, náš výzkumný pracovník, se vyjádřil do článku pro zpravodajský server E15 k tématu českého předsednictví v Radě EU, ve kterém řeší otázku plynu z Ruska. Článek také porovnává situaci s rokem 2009, kdy Česká republika předsedala Radě EU poprvé.
Zjistit víceŘeditel naší bruselské kanceláře, Žiga Faktor, se pro server Balkan Insight vyjádřil k postoji nové vlády k očkování a k budoucím prezidentským volbám v roce 2023. Článek se zabývá současnou politickou situací v České republice a výzvami, které ji čekají v roce 2022.
Zjistit vícePro Německý institut pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti se Žiga Faktor, ředitel naší bruselské kanceláře a Zuzana Stuchlíková, výzkumná spolupracovnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, spolupodíleli na tvorbě článku zabývajícím se evropským očekáváním, jaká bude evropská politika české a německé vlády.
Zjistit více PDF