Report | Klimatické politiky nejsou viníkem drahoty a sociálních nerovností, mohou být naopak řešením. Vláda se ale musí chopit příležitosti

V poslední době se v médiích často setkáváme se zkratkovitým spojováním klimatických opatření se zdražováním a rostoucí energetickou a dopravní chudobou. Obzvláště skloňované je i rozšíření systému emisního obchodování, takzvané ETS2, jehož zavedení vláda odkládá a kvůli kterému zarazila i schválení klíčových klimatických a energetických strategií. Není tomu ale tak. Pokud se vláda chopí příležitosti, mohou právě klimatické politiky včetně ETS2 představovat efektivní nástroj k řešení současných ekonomických a sociálních problémů. Naopak nečinnost a odkládání řešení klimatické krize může sociální nerovnosti ještě více prohloubit. 

Klimatické politiky mají potenciál přinést investice, nové pracovní příležitosti a snížení nákladů pro domácnosti, přičemž zároveň pomáhají řešit klimatickou krizi, zdůrazňují neziskové organizace zabývající se ochranou klimatu a humanitárními otázkami. Debata o potřebných opatřeních, jako je ETS2, je ale často komplikovaná, postrádá kontext a některé zájmové skupiny navíc využívají obavy z transformace k prosazování vlastních zájmů. I proto Institut EUROPEUM ve spolupráci s organizacemi Fakta o klimatu, Institut 2050, Člověk v tísni, Sound of Science, Asociace pro mezinárodní otázky, Greenpeace ČR, Centrum pro dopravu a energetiku a Hnutí DUHA zorganizoval setkání s novináři s cílem vnést do veřejné debaty důležitá fakta i otázky a pomoct nasměrovat pozornost tam, kde leží odpovědnost.

V systému emisního obchodování ETS (ETS - Emission Trading System) platí znečišťovatelé za emise skleníkových plynů z jejich činnost nákupem tzv. emisních povolenek. Tento mechanismus je navržen tak, aby do ceny fosilních paliv započítal škody, které jejich spalování způsobuje, a motivoval k přechodu na nízkoemisní a obnovitelné zdroje energie. Nová fáze, tzv. ETS2, rozšíří emisní povolenky na silniční dopravu a lokální vytápění budov, což jsou oblasti s velkým potenciálem pro snížení emisí.

Již tento týden má vláda projednávat třetí čtení novely zákona o emisním obchodování. Do něj mělo být přidáno i rozšíření systému ETS2, nicméně pouze sledování a vykazování množství vypouštěných emisí, nikoliv jejich obchodování skrze povolenky. Přijetí alespoň části systému ETS2 je nezbytné, vláda by s tímto krokem neměla nadále otálet. Dříve komunikovaný narativ, že systém ETS2 bude zrušen, je nejen mylný, ale také ohrožuje naši pozici v rámci unijní klimatické politiky. Za odložení přijetí strategických energeticko-klimatických dokumentů se ČR dostala do řízení o nedodržení předpisů ze strany Evropské komise, pokud nepřijme ani aktuální novelu k ETS2, hrozí nám pokuty či nemožnost čerpat Sociální klimatický fond. 

Výnosy z prodaných povolenek totiž z ČR neodtékají. Naopak, systém ETS je také důležitým zdrojem financí, které potřebujeme na energetickou transformaci, modernizaci vytápění nebo například zlepšení veřejné dopravy. Výnosy musí být využity na pro-klimatická opatření a investice. Součástí ETS2 je také finanční i strukturální podpora nejzranitelnějších domácností, které nemají přístup k financím například na modernizaci vytápění nebo dekarbonizaci své mobility, a to v rámci Sociálního klimatického fondu. Celkově tedy ETS a ETS2 představují krok směrem k udržitelnosti, ekologické odpovědnosti a ekonomické stabilitě, a proto bychom se k nim měli stavět jako k příležitosti, nikoli jako k hrozbě.

I když zavedení emisních povolenek může zvýšit ceny energií a pohonných hmot, je důležité si uvědomit, že dopravní a energetická chudoba v České republice existují už dlouho. Tyto problémy se výrazně prohloubily během energetické krize, která vypukla po začátku ruské války na Ukrajině. Hlavním viníkem byly tehdy vysoké ceny plynu, nikoli emisní povolenky. V současnosti čelí v Česku dopravní chudobě 3 % domácností a energetické chudobě 2,7 % domácností. 

Zavedení ETS2 a doprovázející Sociální klimatický fond mají naopak potenciál přinést systematickou podporu ohroženým domácnostem. Tento systém může financovat podporu pro nízkopříjmové domácnosti tak, aby se zbavily vysoké energetické náročnosti a závislosti na cenově nevyzpytatelných fosilních palivech. Důležité ale je, aby byly tyto výnosy skutečně investovány do programů, které pomohou transformovat hospodaření domácností s energií, dopravní oblužnost a elektrifikovanou veřejnou dopravu. Toto rozhodnutí má v rukou vláda. Česko je čistým příjemcem Sociálního klimatického fondu, který je financován systémem ETS2 a do kterého také přispívají bohatší státy EU.

Evropa se v současnosti potýká s bezprecedentním oteplováním, přičemž letošní léto bylo nejteplejší od začátku měření. V ČR je oteplení dvakrát rychlejší než světový průměr. Extrémní povodně, které jsme v Česku zažili před pár týdny, budou podle vědců bez snižování emisí dvakrát častější a až o 7 % intenzivnější. To jsou alarmující čísla. Právě klimatická opatření nám mohou pomoci tyto hrozby zmírňovat a připravovat společnost na jejich dopady. 

Tato opatření jsou finančně nákladná, nicméně výhody, které jejich implementací získáme, však tuto investici výrazně převyšují. Při sledování ambiciózních dekarbonizačních scénářů v souladu s teplotním cílem 1,5 °C by Evropská unie díky rozvoji nových ekonomických odvětví a modernizaci mohla již do roku 2030 získat nejméně 1 bilion eur. Pro Česko by vedlejší přínosy rychlého snižování emisí činily do roku 2030 přibližně 439 miliard korun, tj. 6,8 % HDP. Klimatická opatření mohou také přinést nárůst nových pracovních příležitosti až o 2,5 % a zvýšit zaměstnanost ve srovnání s nečinností. Co se naopak stane, pokud se rozhodneme do klimatických investicí neinvestovat? Nečinnost by mohla stát až 4x více než investice do klimatických opatření. Navíc by ji odnesly právě ty nejohroženější skupiny obyvatel.

Autoři: Marta Janko (Greenpeace Česká republika), Rebeka Hengalová (EUROPEUM), za přispění autorů factsheetu.