Nová maďarská legislativa vyvolala bouřlivou reakci vedení Evropské unie. Zakazuje totiž na školách osvětu o sexuálních menšinách. Jenže Česko je jednou ze zemí, které se zatím ke kritice Maďarska odmítají připojit. Prezident Miloš Zeman v nedělním rozhovoru pro CNN Prima News kritizoval bojovnice za politická práva žen, hnutí Me Too proti sexuálnímu obtěžování i akce sexuálních menšin typu Prague Pride. Jeho slova o tom, že jsou mu transgender lidé „opravdu bytostně odporní“, obletěla už celý svět. Je Česko progresivní a liberální zemí, jak tvrdí premiér Andrej Babiš? Jaké dopady mají odsuzující slova hlavy státu? To byla témata úterního Epicentra s ředitelem Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, Vladimírem Bartovicem.
Otázka: Česko se zatím ke kritice Maďarska zatím nepřipojilo, odmítá se připojit. Proč?
VB: To je otázka na ministra zahraničních věcí a na premiéra, ale já za hlavní důvod považuji to, že Česko víceméně považuje, a to i díky Visegradské spolupráci, Maďarsko téměř za sousední zemi. I když nesdílíme společné hranice, tak právě ta spolupráce ve Visegradské čtyřce většinou brání tomu, aby ostatní země kritizovaly jednu z nich. Viděli jsme to i v minulosti, když se v Maďarsku děly jiné věci. Maďarsko například porušovalo práva uprchlíků. Kritika zaznívala z celé Evropské unie, ale opět sousední země a Visegradská čtyřka nereagovala. Takže je to taková sousedská spolupatřičnost, i když v tomto případě můj osobní názor je, že Česko by mělo reagovat a mělo by se připojit k těm zemím pro které je ochrana lidských práv, nediskriminace velice podstatnou součástí...
Celý rozhovor si můžete pustit zde.
#Maďarsko #MeTooExpertiza: Institucionální problémy EU, Ekonomicke a Měnové Unie, Euro a Evropský rozpočet, Brexit, zahraniční politika EU, rozšíření EU na Západní Balkán, Slovenská zahraniční a domácí politika a ekonomické problematiky