V souvislosti s nedávným návratem průmyslové politiky na globální a unijní scénu tento policy brief popisuje, jak se české zájmy v této politice odrážely v debatách vedoucích k přijetí strategické agendy EU na období 2024-2029. Nejprve se snaží definovat zájmy české průmyslové politiky a nastiňuje dva alternativní přístupy k tomu, jak je lze vnímat. Liberální přístup navazuje na dlouhodobě zavedený konsenzus, podle něhož by Česko - jako velmi otevřená, exportně orientovaná ekonomika - mělo prosazovat především bezproblémový vnitřní trh bez překážek a volný obchod. Píše výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Klára Votavová ve své nové publikaci.
Zjistit víceCílem této výzkumné zprávy je na základě rozhovorů s úředníky a dalšími relevantními aktéry na národní i krajské úrovni identifikovat, jaké podmínky kraje potřebují, aby dokázaly rychle a účelně čerpat Fond spravedlivé transformace. Pro porovnání si výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Klára Votavová vybrala dva ze tří českých krajů, které tento fond čerpají: Moravskoslezský a Karlovarský kraj.
Zjistit vícePodle ministra zahraničí Jana Lipavského je klíčové pro budoucnost Evropy, jak se vypořádá s brutální agresí Ruska vůči Ukrajině a jeho stále agresivnějším postojem vůči Západu. Bude také nezbytné, aby Evropská unie v nadcházejícím období ambiciózně posílila svou roli jako globálního hráče, včetně rychlého jednání v oblasti rozvoje obranného průmyslu. Tyto kroky zdůraznil v projevu na Prague European Summit spolupořádaném Institutem EUROPEUM a Ústavem mezinárodních vztahů.
Zjistit vícePřed blížícími se volbami do Evropského parlamentu se na TV Nova konala debata mezi vedoucími osobnostmi sedmi hlavních politických stran, hnutí a koalic. Diskutovalo se o důležitých otázkách, jako je migrační pakt nebo konflikt na Ukrajině. Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, poskytla pro TV Nova analýzu toho, jak česká veřejnost nahlíží na klimatickou změnu a rozvoj obnovitelných zdrojů.
Zjistit víceJak česká veřejnost nahlíží na klimatickou změnu a rozvoj obnovitelných zdrojů? Nahlíží na něj jako cestu ke konkurenceschopnosti? Měla by se podle Čechů Evropská Unie soustředit na téma životního prostředí? O průzkumu STEM ve spolupráci s Institutem EUROPEUM a jeho výsledcích, mluvila Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, v pořadu Naše Evropa na TV Nova.
Zjistit víceVolby do europarlamentu se konají za méně než měsíc. Jedním z témat, které ovlivní nejen je, ale i následujících pět let, je digitalizace a další rozvoj technologií. Podle odborníků bude výzvou uhlídat volby před dezinformacemi a zkrotit technologie tak, aby z nich měli užitek hlavně občané. Co musí Evropa dělat, aby v technologiích nezaostala za zbytkem světa? Co a jak je potřeba regulovat? Pro TN.cz komentovala Silke Maes, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.
Zjistit vícePřijďte debatovat na další ze série regionálních debat Café Evropa! Tentokrát budeme v Boskovicích - jak vnímáte 20 let v EU? Co Vám Evropská unie dala a vzala? Pomohly evropské dotace v rozvoji města? Obáváte se, co přinese migrační pakt? Chceme Vás slyšet!
Zjistit víceEnergetické komunity jsou účinným prostředkem decentralizace a obnovy našich energetických systémů pomocí udržitelných řešení, protože jsou obvykle založeny na obnovitelné energii. Začaly se objevovat již v 70. letech 20. století, avšak k jejich výraznému rozvoji došlo až v posledních letech, a to i z hlediska jejich zavedení do legislativy EU. Zejména v zemích západní a severní Evropy se tato koncepce již těší velké oblibě. Naproti tomu v zemích střední a východní Evropy (dále jen SVE) se energetická společenství teprve začínají vytvářet. Tento politický brief (založený na literatuře a rozhovorech s různými zúčastněnými stranami ) zkoumá výhody, které mohou energetická společenství přinést, a především hlavní překážky, které jim stále stojí v cestě k většímu rozvoji v regionu střední a východní Evropy - a zejména v zemích Visegrádské skupiny (V4). Jak tyto iniciativy postupují, sdílení osvědčených postupů zajistí úspěch komunitní energetiky v energetickém přechodu. Píše Alžbeta Gavalcová.
Zjistit víceBěhem další debaty ze série EU-Pacific Talks, kterou pořádá Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, se hosté zaměřili na zkoumání vzájemného vztahu mezi spoluprací a konkurencí při překonávání technologických hranic v souvislosti s naléhavými klimatickými a průmyslovými požadavky. Hosté se věnovali poznatkům o podpoře technologických inovací, řešení klimatických změn a podpoře udržitelného rozvoje. Přečtěte si o čem naši hosté debatovali v reportu, který napsala Simona Růžičková.
Zjistit víceNová Evropská strategie pro obranný průmysl reaguje především na ukrajinskou potřebu dodávek munice kvůli ruské agresi. Zahrnuje opatření jako podpora kolektivního pořizování obranných systémů, důraz na zapojení evropských forem do veřejných zakázek, podpora národních rozpočtů při přechodu na nové zbraňové systémy a rozvoj pevnějších vazeb s Ukrajinou a NATO. Pro Euractiv financování nové strategie okomentovala Zuzana Krulichová, výzkumnice se specializací na evropskou obrannou politiku Institutu EUROPEUM.
Zjistit více