Letošní volby do Evropského parlamentu vedly k debatám o pokračování evropského plánu snižování emisí skleníkových plynů na čistou nulu do roku 2050, a to navzdory událostem posledních let, které naznačují potřebu přehodnotit tento plán. Výsledky voleb neznamenaly pro evropské zelené ambice takovou ztrátu, jakou se očekávalo. Priorita klima a životní prostředí již není pro většinu Evropanů na tak vysoké úrovni jako před pěti lety, což odráží aktuální politické a mezinárodní výzvy, jako je bezpečnost, ekonomická prosperita a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Kateřina Davidova, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, napsala na toto téma komentář pro Hospodářské noviny.
Zjistit víceEvropská unie schválila čtrnáctý balík sankcí proti Rusku, konkrétně jde o 116 dalších osob. Koho nový balíček sankcí nejvíce postihne? Jak moc byly balíčky zatím účinné? V rozhovoru živě pro TN Live komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel Insitutu EUROPEUM.
Zjistit víceJaké bylo poslední volební období v Evropském parlamentu? Jak zvládl dvě krize – válku na Ukrajině a COVID-19? A jak zhodnotit pomoc Ukrajině? Na tyto a další otázky v rozhovoru pro slovenskou televizi RTVS odpovídá Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceZelená dohoda pro Evropu je ambiciózní strategie, která má zajistit, že Evropa se stane prvním klimaticky neutrálním kontinentem do roku 2050. Součástí této iniciativy je přechod na elektromobilitu, který má snížit emise skleníkových plynů na minimum. Většina stran, které kandidují do Evropského parlamentu, tuto strategii chtějí měnit, a to i přes to, že automobilky už s přechodem počítají. Téma okomentovala v článku pro iRozhlas.cz výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Kateřina Davidová.
Zjistit víceFrancouzský prezident Emmanuel Macron sice mluví o vyslání vojáků na Ukrajinu, jeho země ale letos poslala Rusku už 600 milionů eur za zkapalněný plyn. A není v tom sama. Co na to říkají Martin Vokálek a Vít Havelka z Institutu pro Evropskou poliitku EUROPEUM?
Zjistit víceProaktivní postoj EU, který představila ve strategii pro kritické suroviny a později v aktu o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act - CRMA), je hnací silou přístupu Unie k zajištění dodávek těchto surovin pro výrobu baterií pro elektromobily. Projekt Cínovec má v Česku velký ekonomický potenciál, protože zvyšuje schopnost zajistit domácí a regionální dodávky lithia, které jsou jinak geograficky koncentrované mimo Evropu. Ta je na dovozu lithia pro výrobu baterií pro elektromobily závislá na několika málo zemích, zejména na Číně.
Zjistit víceInformace o celoevropském zákazu kotlů na plyn a uhlí, která se poslední dobou šířila po sociálních sítích, není pravdivá. Cílem nové evropské směrnice totiž není zákaz, ale podpora postupného vyřazování těchto kotlů v souladu s cílem uhlíkové neutrality do roku 2050. Pro projekt serveru iROZHLAS.cz Ověřovna popsal podstatu směrnice zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.
Zjistit víceSkončil další summit lídrů Evropské unie v Bruselu. O jakých tématech se mluvilo? Pro TN Live závěry summitu popsal zástupce ředitele a šéf bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Žiga Faktor.
Zjistit víceV poslední době je takzvaný Green Deal, tedy strategie k ekologičtějším technologiím a ochraně klimatu, hlavním tématem diskuze na evropské scéně. O Zelené dohodě se vášnivě debatuje i v Česku, po odstoupení od ní v uplynulých dnech v ulicích volala řada zemědělců. Pro ČRo Plus komentoval protesty zemědělců a jejich požadavky zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.
Zjistit víceUhlí bylo a je po desítky let důležitou součástí české ekonomiky. Jako fosilní palivo je však významným producentem skleníkových plynů, zejména CO2. Jaké výhody by přinesla dekarbonizace a přechod na větrnou energii píší ve svém blogu náš výzkumný pracovník Jonathan Lyons a seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.
Zjistit více