Pokud by Donald Trump zvítězil v nadcházejících amerických prezidentských volbách, obchodní vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy by mohly v příštím roce čelit vážným problémům. Trump totiž slíbil zavést univerzální desetiprocentní clo na veškeré zboží dovážené na americký trh. I když jeho rétorika směřuje především proti Číně, takové clo by výrazně postihlo i evropské výrobce. Připravuje se EU na možnost, že by se Trump opět stal prezidentem a toto opatření zavedl? A jak by si evropské firmy stály, kdyby příští prezidentkou USA byla demokratka Kamala Harris? Pro e15 komentuje Kateřina Davidová, seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM.
Zjistit vícePolitici i firmy by měli začít klást větší důraz na prevenci a osvětu ohledně aktivního a zdravého životního stylu, protože zdravotní stav populace má zásadní vliv na konkurence schopnost firem a celé národní ekonomiky. K této problematice se vyjádřil Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceGreen Deal se stává jedním z hlavních témat blížících se voleb do Evropského parlamentu. Kandidující strany zdůrazňují jeho význam a vliv na budoucí politiku, přičemž očekávané změny zasáhnou různé sektory ekonomiky a každodenní život občanů. Diskutuje se zejména o úpravách pravidel pro zákaz prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035 a o připravovaném ESG reportingu, který by mohl znamenat výraznou administrativní zátěž pro středně velké firmy. Transformace směrem k zeleným technologiím přináší příležitosti i výzvy, a výsledek bude záviset na dovednostech a síle jednotlivých vyjednávačů v nadcházejících jednáních. V podcastu Hospodářských novin o tématu mluvil zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.
Zjistit víceVolby do Evropského parlamentu se blíží a europoslance čeká nelehký úkol: udržet konkurenceschopnost sedmadvacítky tváří v tvář rostoucí dominanci Číny a Spojených států. Evropa se přitom musí vyrovnat s rostoucím zadlužením ve většině členských států. Čím investory lákají Spojené státy a Čína? A v čem Evropa zaostává? Pro Televizní noviny TV Nova komentoval analytik Institutu EUROPEUM Filip Křenek.
Zjistit vícePředsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí obviněním souvisejícím s nákupem vakcín proti Covidu-19 od firmy Pfizer. První informace přišly od deníku The New York Times, který se domáhal dokumentů Evropské komise týkajících se vyjednávání nákupu vakcín. Kauzu pro TN.cz komentoval zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Žiga Faktor.
Zjistit víceDne 20. června 2023 zorganizoval Institut pro evropskou politiku EUROPEUM uzavřený kulatý stůl s názvem Elektromobily a pracovní místa: jak se připravit na změny v automobilovém průmyslu?. Debaty se zúčastnili odborníci jak z Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva životního prostředí, tak z řad mezinárodních výzkumných organizací, institucí Evropské unie, soukromého sektoru a v neposlední řadě zástupci odborových organizací působících v automobilovém průmyslu. Report napsala Rebeka Hengalová.
Zjistit víceEvropský parlament a státy sedmadvacítky jsou podle světových agentur blízko uzavření předběžné dohody ohledně takzvaného uhlíkového cla. Nástroj označovaný jako CBAM má zabránit tomu, aby firmy, které vyrábějí na území Evropské unie a musejí zde platit za emisní povolenky, nebyly znevýhodněny před podniky z mimounijních zemí, kde jsou klimatické regulace volnější. Podle expertů mechanismus dopadne hlavně na ruské firmy. K této problematice se vyjádřila i naše výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.
Zjistit víceZatímco firmy a domácnosti umí šetřit plynem, s elektrickou energií se jim to nedaří. Čím to je? K tomuto tématu byla vytvořena studie Plyn v číslech, kterou komentuje její spoluautor a náš výzkumný pracovník Michal Hrubý pro stanice Českého rozhlasu ČRo Plus a Radiožurnál.
Zjistit vícePodle expertů je sice dekarbonizace finančně náročná, bez ní by však byly náklady ještě vyšší. K tématu se vyjádřila také naše výzkumná pracovnice Kateřina Davidová v rámci konference Dekarbonizace české a slovenské ekonomiky 2022 od EURACTIVU.
Zjistit víceNěmecká vláda plánuje financovat takzvané cenové brzdy, které jsou obdobou českých cenových stropů pro spotřebitele. Zásadním rozdílem cenové brzdy v Německu je fakt, že se bude týkat i velkých průmyslových podniků. K celé situaci se vyjádřil náš výzkumný pracovník Michal Hrubý.
Zjistit více