Evropská komise oznámila, že vzhledem k vývoji maďarského předsednictví v Radě Evropské unie plánuje bojkotovat neformální jednání ministrů a posílat na ně místo eurokomisařů pouze vysoké úředníky. Viktor Orbán se stal terčem kritiky kvůli své nedávné cestě do Ruska, které označil za mírovou misi s cílem ukončení války na Ukrajině a které s vůdci ostatních států EU nekonzultoval. Ve vysílání Radiožurnálu tento krok komentoval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.
Zjistit víceSpojenci ze střední a východní Evropy jsou klíčem k budování schopného evropského pilíře NATO, nezbytného pro zajištění budoucnosti aliance. Benjamin Tallis ukazuje, jak může Česko navázat na nedávný pokrok v oblasti obranných zakázek a zvýšit svůj vliv tím, že se bude soustředit na šest prvků, které Euro-NATO potřebuje. Těmi jsou základní bojeschopnost na národní úrovni, logistika, vojenská mobilita, strategické prostředky, vzdušná obrana a strategický úder dlouhého dosahu.
Zjistit víceRuská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v plném rozsahu zamíchala mezinárodním řádem po skončení studené války, postaveném na vzájemné závislosti a spolupráci mezi Východem a Západem. Evropská unie, která se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažila navázat s Ruskem strategické vztahy, se nyní musí přizpůsobit geopolitické realitě ruského neo-revizionismu. Hugo Blewett-Mundy, výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, popisuje v práci čtyři oblasti, v nichž by se mohla politika EU vůči Rusku vyvíjet, aby lépe čelila této vznikající bezpečnostní situaci v Evropě.
Zjistit vícePublikace analyzuje možné změny ve složení Evropského parlamentu po volbách v roce 2024, zamýšlí se nad vývojem politického prostředí od roku 2019 a poukazuje na posuny ve stranické dynamice, jako je roztříštění tradiční stranické dominance a vznik nových politických uskupení. Kromě toho zkoumá možné změny v obsazení vrcholných pozic v EU po volbách a zabývá se přetrvávajícími obavami ohledně geografického zastoupení v institucích EU, zejména v Evropské komisi. Píše Tomasz Zając z Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM).
Zjistit víceNavzdory historické podpoře politiky rozšiřování EU ze strany zemí Visegrádské čtyřky stojí tyto středoevropské státy před výzvou, jak sladit své postoje s novou realitou tohoto procesu. Vzhledem k tomu, že Ukrajina a Moldavsko zahájily přístupová jednání, je EU rozpolcena v otázkách spojených s budoucím rozšířením - institucionálními reformami a změnami v rámci rozpočtu EU. Při přechodu od ekonomických příjemců k potenciálním přispěvatelům musí státy V4 vyhodnotit potenciální politické a ekonomické dopady nových členů jak na EU, tak na své domácí úrovni. Píše Vladislava Gubalová z GLOBSEC.
Zjistit víceMáš zájem o evropskou politiku a chceš se podílet na chodu pražské kanceláře předního českého think tanku nebo na jeho komunikaci přímo z centra Prahy? Institut EUROPEUM nabízí stáž s finančním příspěvkem v Organizačním nebo Komunikačním týmu od září 2024 do února 2025. Více informací v článku.
Zjistit víceLetošní volby do Evropského parlamentu vedly k debatám o pokračování evropského plánu snižování emisí skleníkových plynů na čistou nulu do roku 2050, a to navzdory událostem posledních let, které naznačují potřebu přehodnotit tento plán. Výsledky voleb neznamenaly pro evropské zelené ambice takovou ztrátu, jakou se očekávalo. Priorita klima a životní prostředí již není pro většinu Evropanů na tak vysoké úrovni jako před pěti lety, což odráží aktuální politické a mezinárodní výzvy, jako je bezpečnost, ekonomická prosperita a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Kateřina Davidova, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, napsala na toto téma komentář pro Hospodářské noviny.
Zjistit víceV souvislosti s nedávným návratem průmyslové politiky na globální a unijní scénu tento policy brief popisuje, jak se české zájmy v této politice odrážely v debatách vedoucích k přijetí strategické agendy EU na období 2024-2029. Nejprve se snaží definovat zájmy české průmyslové politiky a nastiňuje dva alternativní přístupy k tomu, jak je lze vnímat. Liberální přístup navazuje na dlouhodobě zavedený konsenzus, podle něhož by Česko - jako velmi otevřená, exportně orientovaná ekonomika - mělo prosazovat především bezproblémový vnitřní trh bez překážek a volný obchod. Píše výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Klára Votavová ve své nové publikaci.
Zjistit víceNa podzim se budou konat volby do krajských zastupitelstev. Existence a vymezení 14 krajů v Česku však nemá dlouhou tradici – byly zřízeny až v roce 2000, mimo jiné i v souvislosti s očekávaným vstupem do Evropské unie. Toto rozvržení je dnes velmi kritizováno kvůli jejich rozdrobenosti, nízkým úřednickým kapacitám a s tím souvisejícím negativním dopadům na státní rozpočet. Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, ve svém komentáři prezentuje výzkum o kapacitách státu a krajů čerpat Fond spravedlivé transformace na příkladech Karlovarského a Moravskoslezského kraje.
Zjistit víceJste studentem magisterského studia z České republiky, Maďarska, Polska nebo Slovenska a zajímáte se o mezinárodní vztahy a strategickou budoucnost NATO? Zapojte se do naší série seminářů, na kterých můžete diskutovat s odborníky, poděli se o své názory na politiku otevřených dveří NATO a navázat kontakty s vrstevníky z regionu.
Zjistit více