Česká města by se mohla inspirovat v boji s vysokými teplotami ve jižní Evropě, například v Barceloně, která má efektivní plány a je dobře přizpůsobená extrémnímu horku. Barcelona disponuje více než dvěma stovkami klimatických útočišť v prostorách veřejně přístupných institucí, jako jsou muzea, galerie, úřady a knihovny, která poskytují pitnou vodu, klimatizaci a informační servis. Podle výzkumné pracovnice Kataríny Svitkové z Institutu EUROPEUM Česku chybí akční plány a reaguje na horko až v poslední chvíli. Připravenost na tropické dny je klíčová pro ochranu obyvatelstva, zejména seniorů a malých dětí, pro které jsou letní dny nejnáročnější.
Zjistit vícePrůměrná teplota se od šedesátých let v Česku zvýšila o 2,2 stupně Celsia. Země v důsledku klimatické změny trpí častějšími extremitami počasí: přívalovými dešti, suchem i horkem. Vlny veder jsou drtivé hlavně v tepelných ostrovech, které se tvoří ve městech. Praha chce rapidně omezit emise skleníkových plynů, přidat zeleň i vodní prvky. Bude to stačit? Jak se vedrům přizpůsobuje Barcelona přibližuje pro WHAT news Katarina Svitková z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.
Zjistit víceNaše stážistka Magdalena Rubin napsala blog na téma Obnovené agendy EU – jižní sousedství.
Zjistit více PDFNáš Michal Vít přispěl k publikaci Barcelona Centre for International Affairs s názvem ''Illiberal Democracies in the EU: the Visegrad Group and the Risk of Disintegration'' s kapitolou o širším kontextu politického rozvoje regionu zemí V4 ve světle migrační krize roku 2015 a 2016.
Zjistit více PDF