Europeum

Policy paper | Řízení úpadku impéria: nová politika EU vůči Rusku

16. července 2024

Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v plném rozsahu zamíchala mezinárodním řádem po skončení studené války, postaveném na vzájemné závislosti a spolupráci mezi Východem a Západem. Evropská unie, která se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažila navázat s Ruskem strategické vztahy, se nyní musí přizpůsobit geopolitické realitě ruského neo-revizionismu. Hugo Blewett-Mundy, výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, popisuje v práci čtyři oblasti, v nichž by se mohla politika EU vůči Rusku vyvíjet, aby lépe čelila této vznikající bezpečnostní situaci v Evropě.

Zjistit více

RILSA | Nejistý osud Zelené dohody pro Evropu před volbami do Evropského parlamentu

15. dubna 2024

Farmářské protesty připomněly, že opatření Zelené dohody pro Evropu nemusí být pro Evropany politicky průchodná. Pro politickou průchodnost klimatických politik by se proto EU měla zaměřit na svůj závazek nenechat v zeleném přechodu nikoho pozadu. Aktuálním vývojem Zelené dohody pro Evropu a jejími sociálněpolitickými aspekty se v odborné publikaci pro Forum sociální politiky zabývá Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Zjistit více

iRozhlas.cz | Pfizergate: transparentnost či ochrana soukromí?

04. dubna 2024

Nedávné vyšetřování nákupu vakcín od Pfizeru EU odhalilo účast Ursuly von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, což vyvolává otázky ohledně transparentnosti a odpovědnosti. S propojením několika kauz, včetně obvinění z nezveřejněných dohod a právních kroků, roste pozornost k jednacím procesům a finančnímu hospodaření v rámci Komise. Výsledky těchto vyšetřování mohou ovlivnit veřejnou důvěru a budoucí vedení EU, zdůrazňující křehkou rovnováhu mezi transparentností a ochranou soukromí. Ke kauze se pro iRozhlas.cz vyjádřil Žiga Faktor, zástupce ředitele a šéf bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.

Zjistit více

BLOG | Tlak na dekarbonizaci v ČR roste. Jak moc je větrná energie výhodná pro Česko?

25. prosince 2023

Uhlí bylo a je po desítky let důležitou součástí české ekonomiky. Jako fosilní palivo je však významným producentem skleníkových plynů, zejména CO2. Jaké výhody by přinesla dekarbonizace a přechod na větrnou energii píší ve svém blogu náš výzkumný pracovník Jonathan Lyons a seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.

Zjistit více

Policy Paper | The Perception of Visegrad Group on Enlargement in light of the Russian War on Ukraine

30. června 2023

Nový policy paper, který vzniknul za podpory projektu Visegrad Fund rozebírá pohled Česka, Slovenska, Polska a Maďarska na další rozšiřování Evropské unie. S udělením statusu kandidáta na členství Moldavsku a Ukrajině a uznáním Gruzie jako potenciálního kandidáta v červnu 2022 se otázka reformy přístupového procesu do EU stává naprosto klíčovou a v kontextu války na Ukrajině je pro země V4 dělícím problémem. Autory publikace jsou Jana Juzová, Ferenc Németh, Tomáš Strážay a Marta Szpala.

Zjistit více

Op-Ed | Velkou překážkou v řešení klimatické krize jsou dotované fosilní paliva. Česko a svět se tomu musí postavit

29. listopadu 2023

Jednou z největších překážek v řešení klimatické krize jsou fosilní dotace. V Česku se jim ale zatím příliš pozornosti nedostává. Op-Ed na toto téma napsala naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.

Zjistit více

RTVS: Budoucnost EU v kontextu ruské invaze na Ukrajinu

23. května 2023

Vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor se na RTVS vyjádřil k možné budoucnosti Evropské unie v kontextu ruské invaze na Ukrajinu.

Zjistit více

Národní konvent o EU | Podkladový materiál: Reakce na americký zákon o snížení inflace

25. dubna 2023

Kateřina Davidová a Tereza Novotná vypracovaly podkladový materiál pro Kulatý stůl Národního konventu o EU s názvem Reakce na americký zákon o snížení inflace. Kulatému stolu jsou předloženy tři hlavní otázky: Jaké dopady může mít IRA na transatlantické vztahy a volný obchod obecně a jakým způsobem by se EU měla snažit tyto vztahy aktivně formovat? Jak může EU zajistit konkurenceschopnost a posílit produktivitu svého průmyslu do budoucna a podpořit rozvoj zelených technologií vyráběných v EU? Jak se změny dotknou přímo ČR a jak by měla ČR v rámci EU postupovat, aby nezůstala v “zeleném závodě” pozadu? Na které konkrétní klimaticky neutrální (net-zero) sektory průmyslu by se měla ČR zaměřit?

Zjistit více

Policy Paper | 2022 České předsednictví: Překvapivý úspěch

17. dubna 2023

Historicky druhé české předsednictví v Radě EU se uskutečnilo v druhé polovině roku 2022, tedy v období, kdy byla EU pod značným tlakem v důsledku ruské invaze na Ukrajině. Z toho, co mnozí předpovídali jako další řádné předsednictví, se stal půlrok krizového řízení. Píše Vít Havelka ve svém Policy paperu nazvaném: České předsednictví 2022: Překvapivý úspěch.

Zjistit více

Národní konvent o EU | Podkladový materiál: Revize evropského energetického trhu

30. března 2023

Vít Havelka, Rebeka Hengalová a Katarína Svitková vypracovali podkladový materiál pro Kulatý stůl Národního konventu o EU na téma Revize evropského energetického trhu. Kulatému stolu jsou předloženy tři hlavní otázky: Jak lze hodnotit návrh EK na revizi evropského trhu s elektřinou z pozice České republiky? Jak lze hodnotit revizi pravidel vnitřního trhu se zemním plynem v kontextu energetické krize? Jakým způsobem by se měla EU připravit na nadcházející zimu?

Zjistit více PDF