Institut pro evropskou politiku EUROPEUM uspořádal 17. ledna 2023 uzavřený kulatý stůl s názvem Monitoring zelených politik EU: Vnímání a narativy v českém a slovenském informačním prostoru. Diskuse se konala podle pravidel Chatham House a zúčastnili se jí odborníci na zelené politiky EU a dezinformace z řad think-tanků a akademické obce a novináři, kteří se k těmto tématům pravidelně vyjadřují. Akci moderoval Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře EUROPEUM. Krátký report z diskuze připravila naše juniorní výzkumná pracovnice a projektová manažerka Tatiana Mindeková.
Zjistit víceSrdečně Vás zveme na neformální debatu u piva. Řeč bude o Evropě, jak ji vidíte vy. Debata se bude konat osobně v Klatovech. První rundu platíme my!
Zjistit víceLucia Rybnikárová ve svém policy paperu píše o efektivní zahraniční a bezpečnostní politice EU, strategické vizi EU vůči světu a o politické vůli a angažovanosti členských států.
Zjistit víceChristian Kvorning Lassen, zástupce ředitele a vedoucí výzkumu Institutu EUROPEUM, píše ve svém policy paperu o novém evropském paktu o migraci a azylu. Ve svém článku připomíná, že migrace zůstává vysoce zpolitizovaná.
Zjistit víceDilema mezi zelenou ekonomikou a životní úrovní by vůbec nemuselo existovat. Z pojmu „spravedlivá transformace“ by se ale musel stát princip motivující politiky doma i v EU.
Zjistit víceKdyž Evropský parlament v únoru definitivně potvrdil zákaz prodejů aut se spalovacím motorem v EU v roce 2035, rozpoutal v Česku nové kolo dobře známé diskuse. Stojí ochrana klimatu a životního prostředí za ohrožení prosperity v zemích se silným automobilovým průmyslem, jako je třeba Česko? Tomuto tématu se věnuje Klára Votavová.
Zjistit víceNaše výzkumná spolupracovnice Zuzana Kasáková a náš seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka zpracovali podkladový materiál pro Kulatý stůl Národního konventu o EU na téma Zhodnocení českého předsednictví. Kulatému stolu jsou předloženy tři hlavní otázky: Nakolik byla Česká republika úspěšná v implementaci svých předsednických priorit? Jak úspěšně vykonávala Česká republika svou předsednickou roli po organizační stránce? Byla Česká republika úspěšná v propagaci svého členství v Evropské unii?
Zjistit víceTomasz Żornaczuk píše o tom, že agrese Ruska na Ukrajině vedla k zásadním změnám v rozšíření EU v roce 2022. Nejvýznamnější z nich byla změna geografické polohy Unie poté, co Ukrajina a Moldavsko získaly status kandidátských zemí EU a Gruzii byla udělena perspektiva vstupu. Tento krok se zdál takřka nemožným ještě pár týdnů předtím, než se stal novou politickou realitou v červnu 2022.
Zjistit víceOrsolya Ráczová píše o tom, že je obtížné s jistotou předpovědět dlouhodobé dopady války, přesto je nezbytné uvědomit si skutečnost, že čím déle válka pokračuje, tím je její dlouhodobý dopad hrozivější. Éra relativního míru a stability v Evropě skončila, bezpečnost by již neměla být považována za samozřejmost. Evropa musí přehodnotit svou bezpečnost na úrovni EU, NATO i členských států. Je rovněž nezbytné najít správnou rovnováhu k zajištění bezpečnosti doma a současně k poskytování tolik potřebné podpory Ukrajině.
Zjistit víceDezinformace a zahraniční vměšování jsou v globální politice problémem již po staletí, ale současná hrozba je díky algoritmům sociálních médií ještě hrozivější, protože posilují obsah založený na lidských slabostech, jako je naše posedlost negativitou a rozhořčením. Ruské zásahy do federálních voleb v USA v roce 2016 a dalších voleb a referend v nejméně dvaceti zemích v období od listopadu 2016 do dubna 2019, včetně referenda o brexitu, francouzských a německých voleb a kybernetických útoků na ukrajinskou energetickou síť, poukázaly na potenciál zahraničních vlád změnit výsledky voleb nebo podkopat demokracie pomocí sociálních médií a dalších prostředků. Píše Jakub Ferenčík ve svém posledním EU MONITORu.
Zjistit více PDF