Rychlé rozšíření práce z domova, které podpořila digitalizace, narušilo systém založený na fyzické přítomnosti na pracovišti v zemích EU. Zejména od pandemie se práce na dálku stala stále běžnější. Naše výzkumná pracovnice Silke Maes se tomuto tématu věnovala ve svém policy paperu, v němž zdůraznila výzvy ale i příležitosti, které práce na dálku představuje pro přeshraniční koordinaci.
Zjistit víceGreen Deal se stává jedním z hlavních témat blížících se voleb do Evropského parlamentu. Kandidující strany zdůrazňují jeho význam a vliv na budoucí politiku, přičemž očekávané změny zasáhnou různé sektory ekonomiky a každodenní život občanů. Diskutuje se zejména o úpravách pravidel pro zákaz prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035 a o připravovaném ESG reportingu, který by mohl znamenat výraznou administrativní zátěž pro středně velké firmy. Transformace směrem k zeleným technologiím přináší příležitosti i výzvy, a výsledek bude záviset na dovednostech a síle jednotlivých vyjednávačů v nadcházejících jednáních. V podcastu Hospodářských novin o tématu mluvil zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.
Zjistit víceDo voleb do Evropského parlamentu zbývají necelé dva týdny a jedním z hlavních témat bude systém dotací. Řada expertů volá po jeho změně a vyvstávají otázky, odkud Evropská unie vezme na dotace peníze. Transformace EU směrem k zeleným technologiím by mohla omezit finanční prostředky na strukturální fondy, což by negativně ovlivnilo především chudší státy, včetně České republiky. Ekonomové také upozorňují na možné finanční problémy EU po odchodu Velké Británie, jednoho z největších přispěvatelů. Pro TV Nova situaci komentovala Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceHrozba ruského nacionalismu představuje vážnou hrozbu pro Evropu, jak zdůraznil šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell při svém projevu v dubnu. Rusko se snaží znovu prosadit svůj vliv, zejména prostřednictvím války proti Ukrajině, což narušuje evropskou bezpečnost. Jaký dopad má návrat ruského nacionalismu, podporovaného Čínou, na evropskou bezpečnost a jak by měl Západ na tuto geopolitickou realitu reagovat? Ve svém komentáři pro americký web The Hill se tomuto tématu věnuje Hugo Blewett-Mundy, externí spolupracovník Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceTunisko se stalo hlavním výchozím bodem pro žadatele o azyl a uprchlíky, zejména ty ze subsaharské Afriky. EU, která čelí nárůstu příchodů na Lampedusu, posílila svou spolupráci s Tuniskem a podepsala Memorandum o porozumění s prezidentem Kaísem Saídem. Nicméně vznikají otázky ohledně způsobu, jakým EU řeší porušování lidských práv v Tunisku, připomínající minulé dohody s Tureckem. Nargiz Mustafazade, stážistka bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, píše o této problematice ve svém blogu.
Zjistit vícePodle průzkumu Eurobarometru se 91 % mladých ve věku 15-24 let domnívá, že účast v eurovolbách je důležitá. Jak se tento postoj projevuje v praxi? Znamená to, že se zvýší volební účast u mladých lidí? Jaké výhody a příležitosti nabízí Evropská unie mladším občanům? Je Brusel schopen vysvětlit mladým lidem výhody členství v EU? Na tyto otázky odpovídala Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, v pořadu Horizont na ČT24.
Zjistit víceZveme vás na veřejné natáčení podcastu, které se bude věnovat diskuzi o dopadech pandemie COVID-19 na evropskou průmyslovou politiku a její možné důsledky pro českou ekonomiku a společnost. Zaměříme se na novou technologickou dynamiku, která vznikla v důsledku pandemie, a na způsoby, jak Evropská unie může reagovat na technologickou konkurenci s USA a Čínou.
Zjistit víceZveme Vás na veřejné natáčení podcastu, které se bude věnovat diskuzi o změnách v přístupu Čechů k uprchlíkům v důsledku ruské války na Ukrajině. Zaměříme se na proměny v solidaritě Čechů vůči uprchlíkům, ale také probereme nový migrační pakt, jeho obsah a význam.
Zjistit víceČesko letos slaví 20 let od vstupu do Evropské Unie. Klára Votavová, výzkumnice Institutu EUROPEUM, upozorňuje v politickém podcastu Českého rozhlasu Chyba systému, že vstup nebyl tak promyšlený, jak by se zdálo. A myšlenka návratu do Evropy byla možná až příliš optimistická. To se nyní odráží v postojích Čechů vůči EU.
Zjistit víceV roce 2004 se k Evropské unii přidalo celkem deset nových států, jednalo se o největší rozšíření co se počtu obyvatel a počtu zemí týče. Vstup do EU státům střední a východní Evropy pomohl, zejména v oblasti ekonomického růstu a politické stabilizace. K tomuto tématu mluvil pro TASR Žiga Faktor, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM a vedoucí bruselské kanceláře.
Zjistit více