Policy paper | Česko a NATO: Budování schopnějšího, propojenějšího a důvěryhodnějšího evropského pilíře
Spojenci ze střední a východní Evropy jsou klíčem k budování schopného evropského pilíře NATO, nezbytného pro zajištění budoucnosti aliance. Benjamin Tallis ukazuje, jak může Česko navázat na nedávný pokrok v oblasti obranných zakázek a zvýšit svůj vliv tím, že se bude soustředit na šest prvků, které Euro-NATO potřebuje. Těmi jsou základní bojeschopnost na národní úrovni, logistika, vojenská mobilita, strategické prostředky, vzdušná obrana a strategický úder dlouhého dosahu.
Zjistit více
Policy paper | Řízení úpadku impéria: nová politika EU vůči Rusku
Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v plném rozsahu zamíchala mezinárodním řádem po skončení studené války, postaveném na vzájemné závislosti a spolupráci mezi Východem a Západem. Evropská unie, která se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažila navázat s Ruskem strategické vztahy, se nyní musí přizpůsobit geopolitické realitě ruského neo-revizionismu. Hugo Blewett-Mundy, výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, popisuje v práci čtyři oblasti, v nichž by se mohla politika EU vůči Rusku vyvíjet, aby lépe čelila této vznikající bezpečnostní situaci v Evropě.
Zjistit více
Policy Brief | Vyhlídky na změny ve složení evropských institucí po volbách v roce 2024
Publikace analyzuje možné změny ve složení Evropského parlamentu po volbách v roce 2024, zamýšlí se nad vývojem politického prostředí od roku 2019 a poukazuje na posuny ve stranické dynamice, jako je roztříštění tradiční stranické dominance a vznik nových politických uskupení. Kromě toho zkoumá možné změny v obsazení vrcholných pozic v EU po volbách a zabývá se přetrvávajícími obavami ohledně geografického zastoupení v institucích EU, zejména v Evropské komisi. Píše Tomasz Zając z Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM).
Zjistit více
Policy Brief | Příprava na EU35+: Pohled ze střední Evropy
Navzdory historické podpoře politiky rozšiřování EU ze strany zemí Visegrádské čtyřky stojí tyto středoevropské státy před výzvou, jak sladit své postoje s novou realitou tohoto procesu. Vzhledem k tomu, že Ukrajina a Moldavsko zahájily přístupová jednání, je EU rozpolcena v otázkách spojených s budoucím rozšířením - institucionálními reformami a změnami v rámci rozpočtu EU. Při přechodu od ekonomických příjemců k potenciálním přispěvatelům musí státy V4 vyhodnotit potenciální politické a ekonomické dopady nových členů jak na EU, tak na své domácí úrovni. Píše Vladislava Gubalová z GLOBSEC.
Zjistit více
Policy Brief | Byly zájmy české průmyslové politiky zahrnuty v diskusích o strategické agendě EU na roky 2024-2029?
V souvislosti s nedávným návratem průmyslové politiky na globální a unijní scénu tento policy brief popisuje, jak se české zájmy v této politice odrážely v debatách vedoucích k přijetí strategické agendy EU na období 2024-2029. Nejprve se snaží definovat zájmy české průmyslové politiky a nastiňuje dva alternativní přístupy k tomu, jak je lze vnímat. Liberální přístup navazuje na dlouhodobě zavedený konsenzus, podle něhož by Česko - jako velmi otevřená, exportně orientovaná ekonomika - mělo prosazovat především bezproblémový vnitřní trh bez překážek a volný obchod. Píše výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Klára Votavová ve své nové publikaci.
Zjistit více
Policy Paper | Pozastavené rozšíření: cena, kterou Evropa platí
Jak může být procesu rozšiřování EU navrácena ztracená dynamika? A jak se můžeme poučit z předchozích kol rozšíření Unie o nové členy? Na tyto otázky nabízí odpověď skupina autorů spolu se seniorní výzkumnicí Institutu EUROPEUM Janou Juzovou v nové publikaci v rámci projektu REWEU.
Zjistit více
Policy paper | Zůstane, ale v jaké podobě? Výzkum potenciálu přeshraniční práce na dálku v digitální ekonomice
Rychlé rozšíření práce z domova, které podpořila digitalizace, narušilo systém založený na fyzické přítomnosti na pracovišti v zemích EU. Zejména od pandemie se práce na dálku stala stále běžnější. Naše výzkumná pracovnice Silke Maes se tomuto tématu věnovala ve svém policy paperu, v němž zdůraznila výzvy ale i příležitosti, které práce na dálku představuje pro přeshraniční koordinaci.
Zjistit více
Policy Paper | 20 let politiky soudržnosti jako danajský dar?
Je tomu již 20 let od doby, co Česká republika a dalších 9 států střední, jižní a východní Evropy vstoupily do Evropské unie. Stalo se tak za příslibu zvýšení blahobytu a tzv. ekonomického dohnání postkomunistické části Evropy. Klíčovou roli zde měla hrát politika soudržnosti. Píše Vít Havelka ve svém textu.
Zjistit více
Policy paper | Současná podoba průmyslové politiky EU podkopává ekonomické přibližování mezi starými a novými státy EU
Postkomunistické státy střední a východní Evropy, včetně České republiky, vstupovaly do Evropské unie v době vrcholné globalizace a dominance politik takzvaného Washingtonského konsensu. Globální ekonomická krize roku 2008 však krátce poté ukázala, že tyto politiky mají svoje limity. Více se dočtete v Policy Pepeu Kláry Votavové.
Zjistit více
Policy paper | Dohnali jsme Západ? – 20 let sbližování pohledem mzdové úrovně
Letos si EU připomíná výročí největší vlny rozšiřování v historii, kdy do Unie vstoupila Česká republika spolu s dalšími devíti zeměmi střední a východní Evropy. Jedním z hlavních slibů spojeným s rozšířením přitom bylo, že nové členské státy doženou západní Evropu v životní úrovni. Více se dočtete v policy paperu Silke Maes.
Zjistit více
Staroměstské náměstí 4/1
Praha 1 - Staré Město
110 00
tel.: +420 212 246 552
email: europeum@europeum.org
https://www.europeum.org