Energetické komunity jsou účinným prostředkem decentralizace a obnovy našich energetických systémů pomocí udržitelných řešení, protože jsou obvykle založeny na obnovitelné energii. Začaly se objevovat již v 70. letech 20. století, avšak k jejich výraznému rozvoji došlo až v posledních letech, a to i z hlediska jejich zavedení do legislativy EU. Zejména v zemích západní a severní Evropy se tato koncepce již těší velké oblibě. Naproti tomu v zemích střední a východní Evropy (dále jen SVE) se energetická společenství teprve začínají vytvářet. Tento politický brief (založený na literatuře a rozhovorech s různými zúčastněnými stranami ) zkoumá výhody, které mohou energetická společenství přinést, a především hlavní překážky, které jim stále stojí v cestě k většímu rozvoji v regionu střední a východní Evropy - a zejména v zemích Visegrádské skupiny (V4). Jak tyto iniciativy postupují, sdílení osvědčených postupů zajistí úspěch komunitní energetiky v energetickém přechodu. Píše Alžbeta Gavalcová.
Zjistit víceUrsula von der Leyenová podle očekávání potvrdila svůj zájem pokračovat na pozici předsedkyně Evropské komise. Od jejího nástupu čelí krizím jako byl Brexit, celosvětová pandemie, souboj o vakcíny a ruská invaze na Ukrajinu. Ohlášení její kandidatury rozebral zástupce ředitele institutu EUROPEUM Viktor Daněk v Deníku Právo.
Zjistit víceSahel se potýká se vzájemně propojenými problémy, jako jsou chudoba, nedostatek potravin, konflikty, terorismus a změna klimatu. Nedávné vojenské převraty naznačují přetrvávající politickou nestabilitu. Evropa, která je znepokojena již více než deset let, si uvědomuje potenciální hrozby pro svou bezpečnost, což vede Evropskou unii k aktivnímu řešení problémů tohoto regionu prostřednictvím komplexního přístupu. Píše Hanga Horváth-Sántha, výzkumná pracovnice Maďarského institutu mezinárodních vztahů (HIIA).
Zjistit víceEU se nepodařilo dobře komunikovat ohledně útoku Hamásu na Izrael. Tento blog se zabývá nedostatky v reakci EU a osvětluje složitost a problémy, kterým EU čelí při řešení následků této citlivé geopolitické situace. Napsal Adam Horry.
Zjistit víceCharles Michel oznámil, že nezůstane ve funkci předsedy Evropské rady do konce mandátu a bude se již v červnu ucházet o místo v europarlamentu. Takový krok by mohl na čas udělat z Viktora Orbána, jakožto hlavy předsedající země, nejvyššího představitele EU. Co se stane, pokud Unie nenajde včas Michelova zástupce, se dočtete v komentáři našeho zástupce ředitele Viktora Daňka.
Zjistit vícePřečtěte si článek Markéty Pekarčíkové, která napsala policy paper, který se zabývá možnými přístupy a návrhy, které by Evropská unie mohla následovat nebo se jimi alespoň inspirovat. Poskytuje teoretický pohled na budoucnost Evropské unie, jak ji vnímala předchozí Evropská komise pod vedením Jeana-Clauda Junckera. Evropská sedmadvacítka měla o své budoucnosti rozhodnout do roku 2025.
Zjistit víceVe středu 27. prosince 2023 zemřel v 98 letech Jacques Delors, jeden z otců eura a politik, který ovlivnil budoucnost Evropské unie. Přečtěte si co o něm napsal Viktor Daněk, zástupce ředitele, pro Právo.
Zjistit více30. září se na Slovensku konaly dlouho očekávané parlamentní volby, které přitahovaly mimořádnou pozornost celého světa, protože měly vliv na demokratickou trajektorii země a měly význam pro jednotu Evropské unie. Výsledkem bylo opětovné vítězství Roberta Fica, předsedy opoziční strany Smer-SD a bývalého premiéra tří vlád, přičemž jeho populistická, agresivní a protizápadní rétorika vyvolala další obavy vedoucích představitelů EU. Píše Simona Štibraná.
Zjistit víceBlíží se závěrečná fáze jednání mezi Evropským parlamentem a členskými státy o směrnici o práci na platformě v Evropské unii a osud milionů pracovníků visí na vlásku. Čas na ochranu českých a unijních pracovníků před systémem Turbo Švarc se krátí. Přečtěte si celý článek od Silke Maes juniorní výzkumné pracovnice Institutu EUROPEUM.
Zjistit vícePotravinový odpad zapřičiňuje produkci skleníkových plynů, plýtvaní vodou a neefektivně se kvůli němu využívá úrodná půda. Mimo negativních dopadů na životní prostředí je i sociálním problémem. Potravinami se plýtvá navzdory tomu, že někteří lidé trpí hladem. EU se snaží snížit množství potravinového odpadu do roku 2030 o polovinu ve srovnání s rokem 2015, ale současný vývoj naznačuje, že tohoto cíle se nepodaří dosáhnout. Píše Patricie Vanická ve svém blogu.
Zjistit více