V souvislosti s nedávným návratem průmyslové politiky na globální a unijní scénu tento policy brief popisuje, jak se české zájmy v této politice odrážely v debatách vedoucích k přijetí strategické agendy EU na období 2024-2029. Nejprve se snaží definovat zájmy české průmyslové politiky a nastiňuje dva alternativní přístupy k tomu, jak je lze vnímat. Liberální přístup navazuje na dlouhodobě zavedený konsenzus, podle něhož by Česko - jako velmi otevřená, exportně orientovaná ekonomika - mělo prosazovat především bezproblémový vnitřní trh bez překážek a volný obchod. Píše výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Klára Votavová ve své nové publikaci.
Zjistit vícePodle ministra zahraničí Jana Lipavského je klíčové pro budoucnost Evropy, jak se vypořádá s brutální agresí Ruska vůči Ukrajině a jeho stále agresivnějším postojem vůči Západu. Bude také nezbytné, aby Evropská unie v nadcházejícím období ambiciózně posílila svou roli jako globálního hráče, včetně rychlého jednání v oblasti rozvoje obranného průmyslu. Tyto kroky zdůraznil v projevu na Prague European Summit spolupořádaném Institutem EUROPEUM a Ústavem mezinárodních vztahů.
Zjistit vícePostkomunistické státy střední a východní Evropy, včetně České republiky, vstupovaly do Evropské unie v době vrcholné globalizace a dominance politik takzvaného Washingtonského konsensu. Globální ekonomická krize roku 2008 však krátce poté ukázala, že tyto politiky mají svoje limity. Více se dočtete v Policy Pepeu Kláry Votavové.
Zjistit víceSvět se nachází v horké fázi globální soutěže o nadvládu v nových technologiích. Pokud chce EU zůstat do budoucna konkurenceschopná, musí být více aktivní. Jak na to rozebírá náš nejnovější policy paper z pera výzkumné pracovnice Silke Maes. Navrhuje v něm šest konkrétních kroků pro novou Evropskou komisi vzešlou z voleb do EP v roce 2024.
Zjistit víceBěhem páté debaty třetího ročníku EU-Pacific Talks, kterou pořádá Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, se účastníci zaměřili na význam globálního Jihu a události, které se v něm odehrávají a které vyžadují pozornost. Účastníci v diskusi zdůraznili význam uznání regionálních rozdílů, projevení respektu ke státům v tomto regionu a aktivní zapojení do naslouchání jejich názorům. Přečtěte si o čem naši hosté debatovali v reportu, který napsala Adéla Jehličková.
Zjistit vícePopulistické tábory v zemích Visegrádské čtyřky využily protesty zemědělců ve svých kampaních k červnovým volbám do Evropského parlamentu. Zásadní změna oproti posledním eurovolbám v roce 2019 je patrná ve formě sdělení politiků směrem k lidem. Sociální sítě přebírají důležitost klasických platforem, jako je televize, tisk nebo rozhlas. Článek na toto téma napsal pro Visegrad/Insight Oszkár Roginer-Hofmeister, projektový manažer programu Globální Evropa v Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceEnergetický přechod se zaměřuje na rychlou a úplnou dekarbonizaci našich ekonomik odklonem od fosilních paliv, jako je uhlí, zemní plyn a ropa, směrem k bezuhlíkovým a pokud možno obnovitelným zdrojům energie, jako je větrná, solární, geotermální, bioenergie a vodní energie. Světové společenství se dohodlo na omezení průměrné globální teploty na 1,5C, aby se zabránilo zhoršení potenciálně nevratných dopadů změny klimatu. Píše Jonathan Lyons.
Zjistit víceBěhem první debaty třetího ročníku EU-Pacific Talks, kterou pořádá Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, se účastníci zapojili do živé debaty zahrnující různé aspekty postavení Tchaj-wanu. Diskutovali o ekonomických, vojenských a hodnotových důvodech, které stojí za významem Tchaj-wanu, přičemž se zabývali obavami z přístupu Číny a poučeními z jiných globálních konfliktů, jako je válka na Ukrajině. Přečtěte si o čem naši hosté debatovali v reportu, který napsal Adam Horry.
Zjistit víceReport shrnuje debatu, která proběhla na veřejné akci pořádané Institutem EUROPEUM a slovenským think-tankem GLOBSEC 28. listopadu v rámci platformy Think Visegrad. Akce se zaměřila na ambice dosažení genderově rovné zahraniční a bezpečnostní politiky v rámci EU a její potenciál stanovit globální standardy. Panelové diskuze se účastnili: Jonna Neumanen, Vladislava Gubalova a Danielle Piatkiewicz, moderátorkou byla Sofiia Shevchuk.
Zjistit více PDFStáty Evropské unie se rozhodly, že prodej nových vozů se spalovacími motory skončí nejpozději v roce 2035. Ačkoli se v Česku jedná o velmi kontroverzní krok, v kontextu globálního trhu s novými auty pravděpodobně nebude mít tak velký význam. Stejně dopadne i nová emisní norma Euro 7. K tomuto tématu se vyjádřil náš seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka.
Zjistit více