Evropská agentura Frontex zveřejnila údaje o počtu přicházejících migrantů do Evropské unie. Do Unie letos neoprávněně vstoupilo o třetinu méně migrantů než loni, míří navíc většinou na Kanárské ostrovy. Jaké důvody stojí za úbytkem migrantů? Měla na to vliv i zkrachovalá dohoda mezi Velkou Británií a Rwandou? Pomůže také nedávno schválený migrační pakt, který začne platit za dva roky? Pro Novinky.cz komentoval Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceSpojené království chystá velký summit Evropského politického společenství (EPS). Británie je po Česku, Moldavsku a Španělsku teprve čtvrtou hostitelskou zemí. Státníci mimo jiné plánují jednat o Ukrajině a nelegální migraci. Na bilaterální úrovni pak Česko podepíše bezpečnostní dohodu s Ukrajinou. Výzkumnice Institutu EUROPEUM Jana Juzová summit komentovala pro Euractiv.cz.
Zjistit vícePublikace analyzuje možné změny ve složení Evropského parlamentu po volbách v roce 2024, zamýšlí se nad vývojem politického prostředí od roku 2019 a poukazuje na posuny ve stranické dynamice, jako je roztříštění tradiční stranické dominance a vznik nových politických uskupení. Kromě toho zkoumá možné změny v obsazení vrcholných pozic v EU po volbách a zabývá se přetrvávajícími obavami ohledně geografického zastoupení v institucích EU, zejména v Evropské komisi. Píše Tomasz Zając z Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM).
Zjistit víceNavzdory historické podpoře politiky rozšiřování EU ze strany zemí Visegrádské čtyřky stojí tyto středoevropské státy před výzvou, jak sladit své postoje s novou realitou tohoto procesu. Vzhledem k tomu, že Ukrajina a Moldavsko zahájily přístupová jednání, je EU rozpolcena v otázkách spojených s budoucím rozšířením - institucionálními reformami a změnami v rámci rozpočtu EU. Při přechodu od ekonomických příjemců k potenciálním přispěvatelům musí státy V4 vyhodnotit potenciální politické a ekonomické dopady nových členů jak na EU, tak na své domácí úrovni. Píše Vladislava Gubalová z GLOBSEC.
Zjistit víceV souvislosti s nedávným návratem průmyslové politiky na globální a unijní scénu tento policy brief popisuje, jak se české zájmy v této politice odrážely v debatách vedoucích k přijetí strategické agendy EU na období 2024-2029. Nejprve se snaží definovat zájmy české průmyslové politiky a nastiňuje dva alternativní přístupy k tomu, jak je lze vnímat. Liberální přístup navazuje na dlouhodobě zavedený konsenzus, podle něhož by Česko - jako velmi otevřená, exportně orientovaná ekonomika - mělo prosazovat především bezproblémový vnitřní trh bez překážek a volný obchod. Píše výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Klára Votavová ve své nové publikaci.
Zjistit víceDruhý den konference Prague European Summit 2024 v Černínském paláci otevřel projevem ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Jako zásadní zmínil rozšíření Evropské unie. „Musíme si uvědomit, že rozšíření EU, naše obrana a bezpečnost a současné středoevropské postavení jsou vzájemně propojeny,“ uvedl.
Zjistit víceEvropský parlament je v poslední době skloňován velmi často. Pro Čechy vzdálená instituce ale projde v červnových volbách proměnou. Institut EUROPEUM připravil žebříček vlivu europoslanců, který byl vytvořen na základě ankety mezi vybranými experty a stakeholdery na evropskou politiku. Tento žebříček více popsal Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceSlovenská prezidentka Zuzana Čaputová vystoupila jako čestný host na jubilejním 10. ročníku konference Prague European Summit. V Černínském paláci z rukou ministra zahraničních věcí Jana Lipavského převzala tradiční cenu Vize pro Evropu.
Zjistit víceZa pár dní se konají volby do Evropského parlamentu, při kterých si čeští voliči vyberou 21 svých zástupců. Jakou měli stávající poslanci docházku? A jací čeští politici se ukázali být těmi nejvlivnějšími? Institut EUROPEUM s pomocí odborníků sestavil žebříček, který se snaží tyto kategorie ohodnotit. Ve zpravodajství CNN Prima News ho představil zástupce ředitele Institutu EUROPEUM, Viktor Daněk.
Zjistit víceDo voleb do Evropského parlamentu zbývají necelé dva týdny a jedním z hlavních témat bude systém dotací. Řada expertů volá po jeho změně a vyvstávají otázky, odkud Evropská unie vezme na dotace peníze. Transformace EU směrem k zeleným technologiím by mohla omezit finanční prostředky na strukturální fondy, což by negativně ovlivnilo především chudší státy, včetně České republiky. Ekonomové také upozorňují na možné finanční problémy EU po odchodu Velké Británie, jednoho z největších přispěvatelů. Pro TV Nova situaci komentovala Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.
Zjistit více