Česko se prezentuje jako jeden z lídrů v pomoci ruskou agresí zasažené Ukrajině, v druhé polovině loňského roku navíc předsedalo Radě EU, a mělo tak pod taktovkou důležitá rozhodnutí. Redakce se vypravila do Bruselu – centra unijního dění – zeptat, zda to tak skutečně je. Jak česká reakce na válku ovlivnila postavení tuzemska v sedmadvacítce nebo jeho reputaci v očích mezinárodních partnerů? Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, okomentoval tato témata.
Zjistit víceMinimálně do příštího léta bude ukrajinské obilí dále bezcelně proudit na evropský trh. Dohoda, které EU dosáhla s členskými zeměmi, tak odstranila zákaz trvající několik týdnů. I přes zažehnanou krizi se ovšem naplno ukázalo, jak křehká je vize budoucího připojení Ukrajiny k Unii a jaké výzvy ji na této cestě čekají. Takto začíná svůj komentář pro Voxpot vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.
Zjistit víceRuská invaze na Ukrajinu a účinná informační politika kyjevských úřadů otevřely Ukrajině příležitost v podobě široké podpory evropské veřejnosti pro myšlenku vstupu Ukrajiny do EU. Píše ve svém policy paperu Krzysztof Nieczypor.
Zjistit více PDFVisegrádské země čelí obrovskému ruskému dezinformačnímu tlaku, jehož cílem je zlomit lidovou podporu pomoci Ukrajině. Pokud by Ukrajina ztratila podporu Západu, s největší pravděpodobností by prohrála válku, a proto je cílem ruských dezinformací tuto podporu ukončit. Píše Dorka Takácsy ve svém policy paperu.
Zjistit více PDFNaše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová se vyjádřila pro RTVS k plánovanému vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
Zjistit víceTomasz Żornaczuk píše o tom, že agrese Ruska na Ukrajině vedla k zásadním změnám v rozšíření EU v roce 2022. Nejvýznamnější z nich byla změna geografické polohy Unie poté, co Ukrajina a Moldavsko získaly status kandidátských zemí EU a Gruzii byla udělena perspektiva vstupu. Tento krok se zdál takřka nemožným ještě pár týdnů předtím, než se stal novou politickou realitou v červnu 2022.
Zjistit víceOrsolya Ráczová píše o tom, že je obtížné s jistotou předpovědět dlouhodobé dopady války, přesto je nezbytné uvědomit si skutečnost, že čím déle válka pokračuje, tím je její dlouhodobý dopad hrozivější. Éra relativního míru a stability v Evropě skončila, bezpečnost by již neměla být považována za samozřejmost. Evropa musí přehodnotit svou bezpečnost na úrovni EU, NATO i členských států. Je rovněž nezbytné najít správnou rovnováhu k zajištění bezpečnosti doma a současně k poskytování tolik potřebné podpory Ukrajině.
Zjistit víceNaše výzkumná spolupracovnice Zuzana Stuchlíková se vyjádřila pro TA3 k summitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na půdě Evropské unie.
Zjistit víceFerenc Németh, výzkumník zabývající se politikou, bezpečností a integrací Západního Balkánu, napsal v rámci projektu Think Visegrad in Brussels policy paper, ve kterém se zabývá zahraniční politikou Srbska vůči Evropské unii po ruské invazi na Ukrajinu.
Zjistit více PDFV Bruselu se sešli představitelé členských států EU, aby projednali témata týkající se energetiky a ukrajinské podpory. Pozornosti se dostalo především polskému vyjádření nesouhlasu s poskytnutím finančního balíčku. Komentář pro ČT24 poskytla naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová.
Zjistit více