Naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová se vyjádřila pro RTVS k plánovanému vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
Zjistit víceKdyž Evropský parlament v únoru definitivně potvrdil zákaz prodejů aut se spalovacím motorem v EU v roce 2035, rozpoutal v Česku nové kolo dobře známé diskuse. Stojí ochrana klimatu a životního prostředí za ohrožení prosperity v zemích se silným automobilovým průmyslem, jako je třeba Česko? Tomuto tématu se věnuje Klára Votavová.
Zjistit víceZveme vás na další debatu v rámci cyklu Café Evropa, tentokrát na téma: "Petr Pavel & Věra Jourová & Vitalij Usatyj: Rok po ruském útoku na Ukrajinu". Debata se bude konat v pátek 24. února ve 14:00 online na naší Facebookové stránce.
Zjistit víceNaše výzkumná spolupracovnice Zuzana Kasáková a náš seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka zpracovali podkladový materiál pro Kulatý stůl Národního konventu o EU na téma Zhodnocení českého předsednictví. Kulatému stolu jsou předloženy tři hlavní otázky: Nakolik byla Česká republika úspěšná v implementaci svých předsednických priorit? Jak úspěšně vykonávala Česká republika svou předsednickou roli po organizační stránce? Byla Česká republika úspěšná v propagaci svého členství v Evropské unii?
Zjistit víceTomasz Żornaczuk píše o tom, že agrese Ruska na Ukrajině vedla k zásadním změnám v rozšíření EU v roce 2022. Nejvýznamnější z nich byla změna geografické polohy Unie poté, co Ukrajina a Moldavsko získaly status kandidátských zemí EU a Gruzii byla udělena perspektiva vstupu. Tento krok se zdál takřka nemožným ještě pár týdnů předtím, než se stal novou politickou realitou v červnu 2022.
Zjistit víceOrsolya Ráczová píše o tom, že je obtížné s jistotou předpovědět dlouhodobé dopady války, přesto je nezbytné uvědomit si skutečnost, že čím déle válka pokračuje, tím je její dlouhodobý dopad hrozivější. Éra relativního míru a stability v Evropě skončila, bezpečnost by již neměla být považována za samozřejmost. Evropa musí přehodnotit svou bezpečnost na úrovni EU, NATO i členských států. Je rovněž nezbytné najít správnou rovnováhu k zajištění bezpečnosti doma a současně k poskytování tolik potřebné podpory Ukrajině.
Zjistit víceDaří se Srbsku plnit podmínky nutné k přistoupení do EU? Přečtěte si Policy Paper, který dohromady napsali Jana Juzová, Nikola Burazer a Oszkár Roginer, ve kterém se věnují srbské cestě ke členství v Evropské unie. Policy paper je psaný v srbštině.
Zjistit více PDFNaše výzkumná pracovnice Danielle Piatkiewicz a Hugo Blewet-Mundy napsali policy paper na téma "Finding Transatlantic Unity in Times of Conflict 2022. Transatlantic Policy Forum in Review", který má za cíl nastínit akční body a návrhy, které by mělo transatlantické partnerství přijmout.
Zjistit více PDFV září roku 2022 předložila Evropská komise návrh nového regulátoru médií - Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků. Slovinsko je jednou ze zemí EU, která nejvíce bojuje se svobodu v médiích a jejich nezávislosti. V létě 2020 navrhla Janšova vláda zákon zaměřený na média, který by měl zvýšit vliv státu na slovinskou národní tiskovou agenturu a omezit její činnost financování veřejnoprávní televize RTV. Předběhlo Slovinsko svým novým zákonem Evropskou komisi? Tím se ve svém blogu zabývá naše stážistka Klára Landová.
Zjistit víceEvropská zelená dohoda je jádrem současné klimatické strategie EU, která si stanovila za cíl učinit z Evropy do roku 2050 uhlíkově neutrální zemi. Ve snaze monitorovat a potírat dezinformační narativy o Zelené dohodě zahájil Beacon project vedený International Republican Institute iniciativu nazvanou "European Green Deal: Mapping perceptions in Central and Eastern Europe", v jejímž rámci šest partnerských organizací zkoumalo, jak je dohoda vnímána v Bulharsku, Česku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku. Naše projektová manažerka a juniorská výzkumnice Tatiana Mindeková analyzovala narativy šířené o Zelené dohodě a zelené politice EU prostřednictvím českých řetězových e-mailů i vybraných mainstreamových médií a webových stránek známých šířením dezinformací.
Zjistit více PDF