Institut pro evropskou politiku EUROPEUM hledá do svých řad výzkumného pracovníka / výzkumnou pracovnici pro náš program Just Europe. Více informací včetně požadavků naleznete v přiloženém PDF.
Zjistit více PDFVedoucí naší bruselské kanceláře Žiga Faktor poskytl do zpravodajského portálu iDnes.cz komentář na téma "Jednodenní dálniční známka od roku 2024. Cenu určí zdražená roční viněta ". Již od roku 2017 se pracovalo na návrhu povinného systému mýta v EU, aby kamiony platily pouze dle počtu najetých kilometrů. Změny se avšak týkají i osobních aut, a to konkrétně zavedením jednodenní dálniční známky. Cena jednodenní známky není doposud stanovena, ale dle evropských předpisů nesmí přesáhnout devět procent ceny ročního poplatku. Výsledná cena jednodenní dálniční známky tedy závisí na výši ročního poplatku za používání dálnic. Její implementaci můžeme očekávat již od roku 2024.
Zjistit víceCelostátní soutěž EuropaSecura pro středoškoláky o evropské obraně a bezpečnosti, kterou organizujeme za pomoci Armády ČR a Ministerstva obrany, má úspěšně za sebou již 15. ročník a vybrané vítěze, kteří pojedou do Bruselu na začátku prosince. Podívejte se, co soutěž obnáší a jak to vypadá na celostátním finále na vojenské základně v Brdech. Studenti zažili, jak probíhají diplomatická jednání v rámci EU a NATO a jak se řeší krizové situace v rámci EU.
Zjistit víceTěžká zima prověří západní solidaritu". Ruská invaze na Ukrajině trvá již půl roku. I přes neustálé boje a tlak Ruska na Ukrajinu se Ruské federaci nepodařilo dobýt Kyjev. Na pohled se může zdát, že se válka pozastavila, avšak to je pouze jen záměrná taktika Ukrajiny nepouštět se do větších operací, ale spíše opotřebovat ruskou armádu. Západní jednotu může ovlivnit také nové vedení v Itálii a Velké Británii. Významnou roli však může mít Česká republika, jelikož nyní předsedá Radě Evropské unie. K tématu se vyjádřila také naše výzkumná pracovnice Danielle Piatkiewicz.
Zjistit víceNaše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová napsala článek pro VISEGRAD/INSIGHT na téma "Česko a Slovensko v čele". Od července převzala Česká republika předsednictví v Radě EU a Slovensko zas předsednictví ve Visegrádské čtyřce. Přestože V4 je nyní ve stínu české a slovenské zahraniční politiky, neznamená to, že je méně důležitá či dojde k jejímu rozpadu. Krize ve V4 vyvolaná maďarským premiérem Viktorem Orbánen však může být příležitost pro Česko a Slovensko určit směr Visegrádské čtyřky.
Zjistit víceNaše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová v pořadu Radiožurnál RTVS okomentovala nynější napětí mezi Srbskem a Kosovem. Srbský prezident naléhal na NATO, aby se postaral o kosovské Srby a pohrozil, že by v opačném případě vzal věci do svých rukou. Napětí mezi Srbskem a Kosovem nabírá na obrátkách i v souvislosti se snahami Srbska prosadit nová pravidla na hranicích. Kompromisy mezi Srbskem a Kosovem vyústily pouze v dohodu o prodloužení registračních změn do začátku září.
Zjistit víceNaše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová poskytla komentář pro týdeník Euro na téma "Nejistá topná sezona otvírá návrat uhlí". Ve svém komentáři se věnuje energetické soběstačnosti Evropy a mimo jiné i o nynějším a budoucím stavu české energetiky bez uhlí.
Zjistit víceCílem konference je seznámit regionální (středoevropské) aktéry s politickými iniciativami v oblasti CCS na úrovni EU, představit jim možnosti financování, které by mohly být využity k usnadnění a urychlení zavádění projektů CCS v regionu, a také umožnit a podpořit komunikaci a spolupráci mezi zainteresovanými stranami. Konference se bude konat 6. září od 15:00 v Bruselu v rezidenci Residence Palace (155 Rue de la Loi, 1000 Brusel) a bude rovněž přenášena online.
Zjistit víceV současném digitálním světě se dezinformace šíří čím dál tím více. Abychom mohli bojovat proti jejich rostoucímu výskytu v našem každodenním životě, musíme se nejprve poučit o tom, co jsou dezinformace. V tomto příspěvku se Jakub Ferenčík na tuto otázku dívá poměrně podrobně, především na základě analýzy využívání dezinformací Vladimirem Putinem v politice.
Zjistit více PDFNávrat uhlí jako zdroje výroby elektřiny je přímým důsledkem ruské agrese na Ukrajině. Obnovení provozu uhelných elektráren v Evropě znamená zvýšení škodlivých emisí, co by ohrozilo cíle EU v oblasti klimatu. Výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, Kateřina Davidová, pro diskusní pořad RTVS Svět :24 detailně mluvila o energetické krizi v Evropě, opatřeních, která dělá Brusel pro to, aby se země nemusely uchylovat ke zdrojům elektřiny, jako je uhlí, ale i o kompenzačních opatřeních členských států.
Zjistit více