Návrat uhlí jako zdroje výroby elektřiny je přímým důsledkem ruské agrese na Ukrajině. Obnovení provozu uhelných elektráren v Evropě znamená zvýšení škodlivých emisí, co by ohrozilo cíle EU v oblasti klimatu. Výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, Kateřina Davidová, pro diskusní pořad RTVS Svět :24 detailně mluvila o energetické krizi v Evropě, opatřeních, která dělá Brusel pro to, aby se země nemusely uchylovat ke zdrojům elektřiny, jako je uhlí, ale i o kompenzačních opatřeních členských států.
Zjistit víceMichal Hrubý, výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, si v podcastu Czechcrunch Weekly povídá o balíčku Fit for 55 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.
Zjistit víceV pondělí 20. června se konal Národní seminář k tématu zachytávání a ukládání CO2 do geologických struktur (CCS), ze kterého vznikl mediální výstup na zpravodajském webu E15, kde k tématu hovoří Michal Hrubý, výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.
Zjistit víceProjekt se zaměřuje na posílení organizací občanské společnosti v Srbsku směrem k úspěšnějšímu prosazování zájmů a větší účasti na rozhodování. v oblasti zelené transformace se zvláštním zaměřením na postupné ukončení těžby uhlí.
Zjistit více PDFNaše výzkumná pracovnice, Kateřina Davidová, poskytla komentář pro server Aktuálně.cz ohledně nejnovějšího balíku sankcí od Evropské unie pro Rusko. Podle ní by největší dopad na ruskou ekonomiku měl omezení či zákaz odběru nerostných surovin od největších evropských odběratelů, případně i od celé Evropské unie. Jako nejlepší alternativa těchto energií by byl přechod na obnovitelné zdroje energie, uvádí Kateřina Davidová.
Zjistit víceZveme vás na debatu v rámci cyklu Café Evropa, která se uskuteční dne 21. března o 17:30, tentokrát na téma: "Budoucnost evropské energetiky – jak zajistit stabilní a čisté zdroje energie bez Ruska?". Ruská invaze na Ukrajinu mimo jiné ještě více rozdmýchala otázku o energetické bezpečnosti ČR a EU a o budoucnosti energetiky u nás. Současná bezpečnostní situace ukazuje na nutnost co nejdříve diverzifikovat energetické zdroje, tedy zabezpečit dodávky energií z různých regionů a zemí tak, aby se zamezilo přílišné závislosti na Rusku. Je úplné nebo i částečné zastavení ruských dodávek plynu do Česka a Evropské unie reálnou možností? Jaké dopady by to mělo na naší energetickou bezpečnost? Jak velký další růst cen energií můžeme v tomto případě očekávat? Jak by měly státy EU reagovat a pomoci domácnostem i průmyslu předpokládané zvýšení zvládnout? Může znamenat případné dočasné zvýšení těžby uhlí návrat k fosilním palivům a konec klimatických ambicí EU? Nebo může naopak aktuální problematická situace ještě více urychlit energetickou transformaci?
Zjistit víceCo pro Česko může znamenat nadcházející francouzské předsednictví Rady Evropské unie, zejména vzhledem k tomu, že po něm bude bezprostředně následovat předsednictví české? Lze předpokládat, že se Francie a země V4 v energetických otázkách sblíží a vzdálí se například Německu, které usiluje o bezjadernou a bezuhlíkovou energetiku? Má jaderná energie potenciál stát se tzv. zelenou energií pro Francouze? Jak Francie a země V4 potřebují nebo nepotřebují Nord Stream 2? Na tyto a další otázky odpovídala analytička Kateřina Davidová v Českém rozhlasu.
Zjistit víceProjekt CCS4CEE analyzuje současný stav rozvoje CCS (zachytávání a ukládání oxidu uhličitého) ve střední a východní Evropě a má za cíl především pomoci obnovit debatu o technologii CCS a umožnit její budoucí aplikaci v tomto regionu.
Zjistit více PDFAnalytička a odbornice na klimatickou politiku Kateřina Davidová ohodnotila pro Český rozhlas PLUS konferenci COP26 v Glasgow. Vyzdvihla článek o uhlí, cíl udržet globální oteplení pod 1,5 stupně a vznik aliance vedené Dánskem a Kostarikou, která vyzvala k diskuzi o ukončení těžby ropy a zemního plynu.
Zjistit víceUž ne zda, ale jak. Kateřina Davidová v komentáři pro INFO.CZ popisuje výsledky klimatické konference v Glasgow. Zhodnotila mezinárodní spolupráci a vyjednávání mezi "bohatým" světem a rozvíjejícími se státy.
Zjistit více