Ruská válka na Ukrajině destabilizovala dodavatelský řetězec a zatížila potravinové systémy Afriky a Blízkého východu, což zdůraznilo jejich zranitelnost a potřebu zvýšit jejich odolnost. Píše Clément Steuer, seniorní výzkumník v Ústavu pro mezinárodní vztahy v Praze.
Zjistit víceEnergetické komunity jsou účinným prostředkem decentralizace a obnovy našich energetických systémů pomocí udržitelných řešení, protože jsou obvykle založeny na obnovitelné energii. Začaly se objevovat již v 70. letech 20. století, avšak k jejich výraznému rozvoji došlo až v posledních letech, a to i z hlediska jejich zavedení do legislativy EU. Zejména v zemích západní a severní Evropy se tato koncepce již těší velké oblibě. Naproti tomu v zemích střední a východní Evropy (dále jen SVE) se energetická společenství teprve začínají vytvářet. Tento politický brief (založený na literatuře a rozhovorech s různými zúčastněnými stranami ) zkoumá výhody, které mohou energetická společenství přinést, a především hlavní překážky, které jim stále stojí v cestě k většímu rozvoji v regionu střední a východní Evropy - a zejména v zemích Visegrádské skupiny (V4). Jak tyto iniciativy postupují, sdílení osvědčených postupů zajistí úspěch komunitní energetiky v energetickém přechodu. Píše Alžbeta Gavalcová.
Zjistit víceSvět se nachází v horké fázi globální soutěže o nadvládu v nových technologiích. Pokud chce EU zůstat do budoucna konkurenceschopná, musí být více aktivní. Jak na to rozebírá náš nejnovější policy paper z pera výzkumné pracovnice Silke Maes. Navrhuje v něm šest konkrétních kroků pro novou Evropskou komisi vzešlou z voleb do EP v roce 2024.
Zjistit víceV proškolování zaměstnanců automobilek není na co čekat, pokud nechceme, aby náš autoprůmysl zkostnatěl a zaniknul. Píše Rebeka Hengalová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.
Zjistit více JPGThe Think Visegrad platform, which brings together think tanks from the Visegrad countries, including the EUROPEUM Institute for European Policy, is offering eight visiting fellowships to non-Visegrad expert fellows for the period Summer/Autumn/Winter of 2024. The duration of fellowships varies from 6 to 8 weeks (based on agreement with the hosting institute).
Zjistit víceProaktivní postoj EU, který představila ve strategii pro kritické suroviny a později v aktu o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act - CRMA), je hnací silou přístupu Unie k zajištění dodávek těchto surovin pro výrobu baterií pro elektromobily. Projekt Cínovec má v Česku velký ekonomický potenciál, protože zvyšuje schopnost zajistit domácí a regionální dodávky lithia, které jsou jinak geograficky koncentrované mimo Evropu. Ta je na dovozu lithia pro výrobu baterií pro elektromobily závislá na několika málo zemích, zejména na Číně.
Zjistit víceCílem projektu je vybavit organizace občanské společnosti v Bosně a Hercegovině a Srbsku komplexními znalostmi o pluralitě médií, svobodě médií a přístupu k informacím, které jsou nezbytné při digitální transformaci zpravodajského sektoru.
Zjistit víceMůže si Ukrajina vzít poučení od českého přístupu k plánu obnovy? Alina Boiko se ve svém textu zaměřuje na českou implementaci Plánu pro oživení a odolnost, která by mohla pomoci ukrajinským autoritám zlepšit jejich schopnost implementovat nové politické zásady.
Zjistit víceSahel se potýká se vzájemně propojenými problémy, jako jsou chudoba, nedostatek potravin, konflikty, terorismus a změna klimatu. Nedávné vojenské převraty naznačují přetrvávající politickou nestabilitu. Evropa, která je znepokojena již více než deset let, si uvědomuje potenciální hrozby pro svou bezpečnost, což vede Evropskou unii k aktivnímu řešení problémů tohoto regionu prostřednictvím komplexního přístupu. Píše Hanga Horváth-Sántha, výzkumná pracovnice Maďarského institutu mezinárodních vztahů (HIIA).
Zjistit vícePřečtěte si článek Markéty Pekarčíkové, která napsala policy paper, který se zabývá možnými přístupy a návrhy, které by Evropská unie mohla následovat nebo se jimi alespoň inspirovat. Poskytuje teoretický pohled na budoucnost Evropské unie, jak ji vnímala předchozí Evropská komise pod vedením Jeana-Clauda Junckera. Evropská sedmadvacítka měla o své budoucnosti rozhodnout do roku 2025.
Zjistit více