Česká eurokomisařka Věra Jourová zastávala posledních pět let pozici místopředsedkyně Evropské komise, ale i post eurokomisařky pro hodnoty a transparentnost. Institut EUROPEUM její působení v komisi a popularitu ve Česku zhodnotil ve spolupráci s agenturou STEM. Výsledky průzkumu pro TN.cz prezentoval analytik Institutu EUROPEUM, Vít Havelka.
Zjistit víceV celoevropské debatě se ve čtvrtek střetlo pět kandidátů a kandidátek na post šéfa Evropské komise. Dvě frakce svého kandidáta nepostavily. Systém spitzenkandidátů, tedy vedoucích kandidátů jednotlivých frakcí na post předsedy evropské exekutivy, vznikl jako snaha europoslanců zvýšit transparentnost obsazování nejvyšších míst v Evropské unii, mezi které předseda komise jednoznačně spadá. Kdo bude tím, kdo bude po volbách utvářet většinu a má současná šéfka komise Ursula von der Leyenová mezi ostatními spitzenkandidáty výrazného oponenta? Pro RTVS rozebíral Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceBěhem další debaty ze série EU-Pacific Talks, kterou pořádal Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, se účastníci zaměřili na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem v různých společnostech. Účastníci v diskusi zdůraznili současné demografické trendy a jejich sociální důsledky. Diskuse se dotkla také sociálních systémů, flexibilních pracovních příležitostí a tlaků, kterým ženy čelí při slaďování pracovního a soukromého života.
Zjistit víceEvropská unie v posledních letech přijala zásadní legislativu, aby zajistila svobodu médií a nezávislost. Nicméně v určitých členských státech tyto snahy o stav mediálního pluralismu přišly příliš pozdě. V maďarském kontextu: mediální ekosystém ve prospěch vládnoucí strany pevně zakotven v soukromém i ve veřejném mediálním sektoru. Píše náš výzkumník Henry Barrett, držitel Fulbrightovy-Schumanovy grantové podpory.
Zjistit vícePodle průzkumu Eurobarometru se 91 % mladých ve věku 15-24 let domnívá, že účast v eurovolbách je důležitá. Jak se tento postoj projevuje v praxi? Znamená to, že se zvýší volební účast u mladých lidí? Jaké výhody a příležitosti nabízí Evropská unie mladším občanům? Je Brusel schopen vysvětlit mladým lidem výhody členství v EU? Na tyto otázky odpovídala Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, v pořadu Horizont na ČT24.
Zjistit víceZveme vás na veřejné natáčení podcastu, které se bude věnovat diskuzi o dopadech pandemie COVID-19 na evropskou průmyslovou politiku a její možné důsledky pro českou ekonomiku a společnost. Zaměříme se na novou technologickou dynamiku, která vznikla v důsledku pandemie, a na způsoby, jak Evropská unie může reagovat na technologickou konkurenci s USA a Čínou.
Zjistit víceČesko letos slaví 20 let od vstupu do Evropské Unie. Klára Votavová, výzkumnice Institutu EUROPEUM, upozorňuje v politickém podcastu Českého rozhlasu Chyba systému, že vstup nebyl tak promyšlený, jak by se zdálo. A myšlenka návratu do Evropy byla možná až příliš optimistická. To se nyní odráží v postojích Čechů vůči EU.
Zjistit víceRuská válka na Ukrajině destabilizovala dodavatelský řetězec a zatížila potravinové systémy Afriky a Blízkého východu, což zdůraznilo jejich zranitelnost a potřebu zvýšit jejich odolnost. Píše Clément Steuer, seniorní výzkumník v Ústavu pro mezinárodní vztahy v Praze.
Zjistit víceEnergetické komunity jsou účinným prostředkem decentralizace a obnovy našich energetických systémů pomocí udržitelných řešení, protože jsou obvykle založeny na obnovitelné energii. Začaly se objevovat již v 70. letech 20. století, avšak k jejich výraznému rozvoji došlo až v posledních letech, a to i z hlediska jejich zavedení do legislativy EU. Zejména v zemích západní a severní Evropy se tato koncepce již těší velké oblibě. Naproti tomu v zemích střední a východní Evropy (dále jen SVE) se energetická společenství teprve začínají vytvářet. Tento politický brief (založený na literatuře a rozhovorech s různými zúčastněnými stranami ) zkoumá výhody, které mohou energetická společenství přinést, a především hlavní překážky, které jim stále stojí v cestě k většímu rozvoji v regionu střední a východní Evropy - a zejména v zemích Visegrádské skupiny (V4). Jak tyto iniciativy postupují, sdílení osvědčených postupů zajistí úspěch komunitní energetiky v energetickém přechodu. Píše Alžbeta Gavalcová.
Zjistit víceEvropská unie ekonomicky zaostává za Spojenými státy americkými a Čínou. Nedávné jednání v Bruselu reflektovalo obavy z útlumu ekonomiky EU, která vstoupila do roku 2024 s nižším růstem, než se předpokládalo. Analytik Institutu EUROPEUM Vít Havelka situaci komentoval pro ČRo Plus.
Zjistit více