Europeum

ČT24 | Von der Leyen re-elected as president of the European Commission

July 18, 2024

Ursula von der Leyen has retained her position as President of the European Commission. She received a total of 401 votes, significantly exceeding the required majority of 361 votes. The result was not as close as expected. What ultimately helped her achieve victory? And how difficult was it for her to negotiate support? Deputy Director and Head of the Brussels Office of EUROPEUM Institute, Žiga Faktor, commented for ČT24.

Policy paper | Czechia and NATO: Building a more capable, connected and credible European pillar

July 17, 2024

CEE allies are key to building the capabilities-based, European Pillar NATO needs to enact genuine burden shifting and secure the alliance’s future. Dr Benjamin Tallis shows how Czechia can build on recent progress in defense procurement and increase its influence by prioritising the six elements Euro-NATO needs: core national war-fighting capabilities, logistics, military mobility, strategic enablers, air defence and long-range strategic strike.

Policy paper | Česko a NATO: Budování schopnějšího, propojenějšího a důvěryhodnějšího evropského pilíře

July 17, 2024

Spojenci ze střední a východní Evropy jsou klíčem k budování schopného evropského pilíře NATO, nezbytného pro zajištění budoucnosti aliance. Benjamin Tallis ukazuje, jak může Česko navázat na nedávný pokrok v oblasti obranných zakázek a zvýšit svůj vliv tím, že se bude soustředit na šest prvků, které Euro-NATO potřebuje. Těmi jsou základní bojeschopnost na národní úrovni, logistika, vojenská mobilita, strategické prostředky, vzdušná obrana a strategický úder dlouhého dosahu.

Policy paper | Managing imperial decline: a new EU policy towards Russia

July 16, 2024

Russia's full-scale invasion of Ukraine in February 2022 has shattered the post-Cold War international order built upon East-West interdependence and cooperation. The European Union (EU) - which had tried to pursue a strategic relationship with Russia after the collapse of the Soviet Union in 1991 - must now adapt to the geopolitical reality of Russian neo-revisionism. Hugo Blewett-Mundy, an Associate Research Fellow at EUROPEUM Institute, identifies four areas where the EU's policy towards Russia could evolve to confront this emerging security situation in Europe.

Policy paper | Řízení úpadku impéria: nová politika EU vůči Rusku

July 16, 2024

Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v plném rozsahu zamíchala mezinárodním řádem po skončení studené války, postaveném na vzájemné závislosti a spolupráci mezi Východem a Západem. Evropská unie, která se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažila navázat s Ruskem strategické vztahy, se nyní musí přizpůsobit geopolitické realitě ruského neo-revizionismu. Hugo Blewett-Mundy, výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, popisuje v práci čtyři oblasti, v nichž by se mohla politika EU vůči Rusku vyvíjet, aby lépe čelila této vznikající bezpečnostní situaci v Evropě.

STVR | New group in the European Parliament

July 09, 2024

MEPs from 14 right-leaning parties have joined the political group Patriots for Europe in the European Parliament. From the Czech Republic, they were joined by MEPs from the ANO movement and two MEPs from the Přísaha a Motoristé party. They could become the third strongest political group in the European Parliament. Viktor Daněk, deputy director of EUROPEUM Institute, commented on this.

Policy Brief | Prospects for changes in the composition of the European institutions after the 2024 elections

February 22, 2024

This policy brief analyses the prospective changes in the European Parliament (EP) composition following the 2024 elections. It reflects on the evolving political environment since 2019, highlighting shifts in party dynamics within the EP, such as the fragmentation of traditional party dominance and the emergence of new political alignments. Additionally, it explores potential reconfigurations in top EU positions post-elections and examines ongoing concerns regarding geographical representation within EU institutions, particularly the European Commission. Writes Tomasz Zając from the Polish Institute of International Affairs (PISM).

Policy Brief | Vyhlídky na změny ve složení evropských institucí po volbách v roce 2024

February 22, 2024

Publikace analyzuje možné změny ve složení Evropského parlamentu po volbách v roce 2024, zamýšlí se nad vývojem politického prostředí od roku 2019 a poukazuje na posuny ve stranické dynamice, jako je roztříštění tradiční stranické dominance a vznik nových politických uskupení. Kromě toho zkoumá možné změny v obsazení vrcholných pozic v EU po volbách a zabývá se přetrvávajícími obavami ohledně geografického zastoupení v institucích EU, zejména v Evropské komisi. Píše Tomasz Zając z Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM).

Policy Brief | Preparing for EU35+: The View from Central Europe

July 08, 2024

Despite the historical support of EU enlargement policy by the Visegrad Four (V4), these Central European states are now faced with the challenge of reconciling their stances with the new realities of the process. As Ukraine and Moldova opened their accession negotiations, the EU seems to be torn on the questions associated with the future enlargement(s) - institutional reforms and changes within the EU budget. Transitioning from economic beneficiaries to potential contributors, the V4 states must evaluate the potential political and economic impacts of new members on both the EU and their domestic levels. Writes and proposes recommendations Vladislava Gubalova from GLOBSEC.

Policy Brief | Příprava na EU35+: Pohled ze střední Evropy

July 08, 2024

Navzdory historické podpoře politiky rozšiřování EU ze strany zemí Visegrádské čtyřky stojí tyto středoevropské státy před výzvou, jak sladit své postoje s novou realitou tohoto procesu. Vzhledem k tomu, že Ukrajina a Moldavsko zahájily přístupová jednání, je EU rozpolcena v otázkách spojených s budoucím rozšířením - institucionálními reformami a změnami v rámci rozpočtu EU. Při přechodu od ekonomických příjemců k potenciálním přispěvatelům musí státy V4 vyhodnotit potenciální politické a ekonomické dopady nových členů jak na EU, tak na své domácí úrovni. Píše Vladislava Gubalová z GLOBSEC.