POZVÁNKA: Café Evropa Online: Budoucnost železniční dopravy – kdy budeme jezdit rychlovlaky v Česku?

Zveme Vás na další debatu v rámci série Café Evropa, tentokrát na téma: "Budoucnost železniční dopravy – kdy budeme jezdit rychlovlaky v Česku?"
Debatu organizuje Evropská komise v ČR a EUROPEUM Institute for European Policy ve spolupráci s Eurocentrum Praha. Mediálním partnerem debaty je Deník.cz. Debata se uskuteční online v úterý 15. 6. od 17:30 hodin.

Česko má jednu z nejhustších železničních sítí v Evropě tvořenou ze 70% regionálními tratěmi. Debaty o výstavbě vysokorychlostních tratí v tuzemsku se vedou již od devadesátých let, avšak se skutečnou přípravou se začíná až nyní. Podle odborníků by mohly rychlovlaky v Česku začít jezdit za sedm let a dosahovat na určitých úsecích rychlosti až 320 km/h. Například trasa mezi Prahou a Brnem by tak trvala místo 2,5 hodiny pouze hodinu. Výstavba by měla mít i mezinárodní přesah, jelikož by přes Česko měly jezdit i vysokorychlostní spoje z Německa, Polska nebo Rakouska.

V únoru 2021 byla vytvořena pracovní skupina, která se bude intenzivně věnovat trasování nové vysokorychlostní trati z Prahy do Drážďan vedoucí přes Ústecký kraj. Stavba koridorů pro rychlovlaky by měla zvýšit kapacity současné železniční sítě a urychlit spojení na přetížených tratích. Na druhou stranu bude celá stavba velmi náročná a náklady s ní spojené představují výzvu pro státní rozpočet. Do roku 2050 by měly dosáhnout až 800 miliard korun a s náklady by mohly významně pomoci evropské zdroje financování. Popularitu v současnosti získávají i noční spoje, a to zejména sezonní vlaky na Jadran. V letošním roce bude zahájen spoj mezi Prahou, Přemyšlí, Lvovem, a během příštího roku je plánováno zavedení nočních vlaků z Prahy, přes Drážďany, Berlín, Amsterdam, až do Bruselu.

Rok 2021 je navíc evropským rokem železnic a dostává se tak do popředí snaha EU podpořit využívání vlaků, jelikož jde o nejbezpečnější a k životnímu prostředí šetrnější formu dopravy. Tato strategie je součástí tzv. Zelené dohody, která chce dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Budou také uplatňována pravidla čtvrtého železničního balíčku, který směřuje k integraci železničního prostoru v Evropě, podpoře hospodářského růstu a odstranění zbylých právních, institucionálních a technických překážek.

Jsou české železnice připraveny na sjednocení evropského železničního prostoru? Jaký vliv budou mít na podobu budoucnosti železniční dopravy tradiční národní dopravci a existuje prostor pro menší hráče? Jaké přínosy bude mít výstavba vysokorychlostní tratě vedoucí do Drážďan pro Ústecký kraj a další části republiky? Promítne se modernizace zásadně do ceny jízdného? Měl by vzniknout speciální zákon pro železniční dopravu vzhledem k tomu, že ten současný řeší i ostatní dopravní prostředky spadající pod MHD, lyžařské vleky či lanovky? Do jakých evropských výzkumných projektů železničních tratí se zapojila Česká republika? Jakou roli bude hrát železniční doprava v hospodářské obnově země po koronavirové krizi? Jak se čeští dopravci vypořádávají se zavedením evropského systému ERTMS na řízení železniční dopravy? A jaká největší úskalí a překážky stojí před modernizací železniční dopravy u nás a v Evropě?

Tyto otázky zodpoví:

• Martin Hausenblas – náměstek primátora Ústí n. Labem pro dopravu

• Libor Lochman – poradce předsedy představenstva pro záležitosti EU, České dráhy

• Eliška Mamdaniová – vedoucí týmu na právním odboru, Generální ředitelství pro mobilitu a dopravu, European Comission

• Martin Švehlík – ředitel odboru přípravy vysokorychlostní tratě, Správa železnic

Moderátor: Ondřej Houska, Hospodářské noviny

Máte-li jakýkoliv dotaz, obrátit se na nás můžete na e-mailu debaty@cafe-evropa.cz.
Budeme se těšit na Vaši účast!

Miroslava Pisklová
Projektová manažerka

Expertiza: Evropská bezpečnost a obrana, hybridní hrozby, transatlantické vztahy, slovenská domácí a zahraniční politika