Ředitel našeho institutu Vladimir Bartovic se vyjádřil k současné situaci v zemích západního Balkánu. Klesá o ně zájem ze strany EU kvůli krizi COVID-19, kdy si země západního Balkánu musí samy obstarávat vakcíny.
Problémů na západním Balkáně je mnoho, dají se rozdělit do několik kategorií. Všechny země mají své interní problémy. Viděli jsme, že Kosovo je velice nestabilní, střídaly se tam vlády. Tradičně selhává i Bosna v tom, aby si dokázala řešit vlastní věci, protože systém, který vytvořil Dayton je příliš komplikovaný. V Srbsku máme velmi silné autokratické tendence, má problém se závislosti médií a potlačováním určitých politických práv. V Černé Hoře vládla jedna strana přes dvacet let. Další skupinou problémů jsou stále nevyřešené sousedké spory, v této době zejména mezi Srbskem a Kosovem, ale také mezi zeměmi západního Balkánu a členskými zeměmi Evropské unie. Nejnovější spor se projevil mezi Bulharskem a Severní Makedonií, do kterého dokonce musela zasahovat česká diplomacie. A pak také samozřejmě stále častěji zmiňované zasáhování cizích aktérů. V současnosti je situace na západním Balkáně dále destabilizována.
Česká republika vstupuje do situace upozorněním Evropské unii na to, že na západním Balkáně hrozí zvyšování vlivu cizích aktérů. Evropská unie jak kdyby přestala mít opravdový zájem o dění na západním Balkáně. Celé to bylo zesíleno krizí způsobenou Covidem-19. Západní Balkán má pocit, že na něj Evropská unie zapomněla zejména co se týče vakcinačního programu, kdy vakcíny neobdržuje a musí si je obstarat vlastní cestou, což není pro tyto země vůbec jednoduché.
Komentář našeho ředitele Vladimíra Bartovice začíná zde v 7:50.
#západní BalkánExpertiza: Institucionální problémy EU, Ekonomicke a Měnové Unie, Euro a Evropský rozpočet, Brexit, zahraniční politika EU, rozšíření EU na Západní Balkán, Slovenská zahraniční a domácí politika a ekonomické problematiky