Navzdory historické podpoře politiky rozšiřování EU ze strany zemí Visegrádské čtyřky stojí tyto středoevropské státy před výzvou, jak sladit své postoje s novou realitou tohoto procesu. Vzhledem k tomu, že Ukrajina a Moldavsko zahájily přístupová jednání, je EU rozpolcena v otázkách spojených s budoucím rozšířením - institucionálními reformami a změnami v rámci rozpočtu EU. Při přechodu od ekonomických příjemců k potenciálním přispěvatelům musí státy V4 vyhodnotit potenciální politické a ekonomické dopady nových členů jak na EU, tak na své domácí úrovni. Píše Vladislava Gubalová z GLOBSEC.
Zjistit víceMaďarsko převzalo od Belgie předsednictví v Radě EU. Na maďarské politické i mediální scéně se však více probírá nová evropská platforma založená v neděli ve Vídni. Dle premiéra Viktora Orbána budou mnozí překvapeni z toho, jak rychle se rozroste. Vznik evropské politické aliance a její rozšiřování pro RTVS komentuje Vít Havelka, seniorní výzkumný pracovník Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceEvropská unie zahájila přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Co to pro obyvatele zemí znamená? Jak probíhají přístupové rozhovory? A co všechno země musí splnit? Pro televizi RTVS komentuje Jana Juzová, seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceV Lucemburku došlo k formálnímu zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem do Evropské unie. Znamená to výrazné přiblížení obou zemí k samotnému vstupu do EU? Kdo má lepší pozici? A jak probíhá "screeningový proces"? Téma pro TN.cz rozebral Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceJak může být procesu rozšiřování EU navrácena ztracená dynamika? A jak se můžeme poučit z předchozích kol rozšíření Unie o nové členy? Na tyto otázky nabízí odpověď skupina autorů spolu se seniorní výzkumnicí Institutu EUROPEUM Janou Juzovou v nové publikaci v rámci projektu REWEU.
Zjistit víceBez ohledu na dobré výsledky extrémně pravicových stran v evropských volbách, jejich nárůst nestačil na to, aby zásadně ovlivnily politiku v budoucím Evropském parlamentu. Jaký vývoj můžeme očekávat vzhledem k politice rozšiřování Evropské unie po evropských volbách? Situaci pro srbské Radio Svobodná Evropa komentuje Žiga Fatkor, vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceDo voleb do Evropského parlamentu zbývá necelý týden a jedním z hlavních témat, které bude Brusel muset v příštích letech řešit, je rozšiřování Evropské unie. Na vstup do EU čeká celkem devět států, ale podle expertů je rychlé rozšíření nepravděpodobné. Předseda Evropské rady Charles Michel hovoří o možnosti rozšíření do roku 2030, což vyžaduje reformy jak ze strany kandidátských zemí, tak i Unie samotné. Výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, Jana Juzová, stav komentovala pro TV Nova.
Zjistit víceJak zlepšit proces rozšiřování EU? Jak zajistit dlouhodobé působení demokratizačního efektu přístupového procesu i po případném vstupu do EU? A jsou institucionální reformy EU nezbytnou podmínkou pro rozšíření EU? Odpovědi na tyto a další otázky nabízí stanovisko Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM ke kulatému stolu Národního konventu o EU na téma Balkán, Turecko či Ukrajina: Budoucnost politiky rozšiřování v kontextu institucionálního nastavení.
Zjistit víceJaké jsou hranice Evropy a jak se shodují s hranicemi Evropské unie? Jaké jsou vyhlídky na rozšíření EU směrem na západní Balkán a do bývalých sovětských států? Těmito otázkami se v podcastu rumunského veřejnoprávního rádia zabývá Jana Juzová, seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM. V podcastu Timpul Prezent se také zabývala důsledky nedávného útoku na slovenského premiéra Roberta Fica a upozornila na rostoucí polarizaci slovenské společnosti a potenciální ohrožení nezávislosti médií.
Zjistit víceLetos si EU připomíná výročí největší vlny rozšiřování v historii, kdy do Unie vstoupila Česká republika spolu s dalšími devíti zeměmi střední a východní Evropy. Jedním z hlavních slibů spojeným s rozšířením přitom bylo, že nové členské státy doženou západní Evropu v životní úrovni. Více se dočtete v policy paperu Silke Maes.
Zjistit více