Lídři zemí EU navrhli do čela Evropské komise opět Ursulu von der Leyen. Zahranční politiku má nově řídit estonská premiérka Kaja Kallas, známá podporou Ukrajiny. Obě ženy musí ve vrcholných funkcích potvrdit ještě Evropský parlament. Podporu možná bude nutné hledat i u konzervativců či zelených. Pro ČT24 komentuje Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceViktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM, komentoval pro newsletter Ředitelé Evropy Hospodářských novin budoucnost Green Dealu po nedávných volbách do Evropského parlamentu.
Zjistit víceStarostové, kteří mají v rámci koaliční dohody právo na navrhnutí eurokomisaře, oznámili, že nominují jak Danuši Nerudovou, tak Jozefa Síkelu na pozici dalšího českého eurokomisaře v Evropské komisi. Vláda má rozhodnout o kandidátovi do konce srpna. Může Česko získat vysoce žádané ekonomické portfolio? Jaké jsou výhody pro danou zemi, pokud ho získá? A jak náročný je proces vyslýchání kandidátů v Evropském parlamentu, tzv. grilování? Klára Votavová, výzkumnice Institutu EUROPEUM, odpovídala na tyto a další otázky v rozhovoru pro Český rozhlas.
Zjistit víceV České televizi se před eurovolbami střetli lídři všech sněmovních stran v debatě plné zásadních témat. V závěru se diskuse zaměřila na klíčové evropské otázky, jako je portfolio České republiky v Evropské komisi. Debatující také představili své favority na kandidáty do Evropské komise. Pro Deník N komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceSoučasná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen navrhuje vytvoření nové pozice komisaře pro obranu v budoucí Komisi. Je tento návrh realizovatelný? Kdy by tato pozice mohla vzniknout? A kdo by ji obsadil? Na to, jak by posílená obrana EU fungovala vedle NATO odpovídal pro slovenskou televizi RTVS Vít Havelka, seniorní výzkumník Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceEvropská komise navrhla, jak využít zmražená ruská aktiva po zahájení invaze na Ukrajinu. Až devadesát procent by se mohlo využít k nákupu zbraní pro Ukrajinu v rámci takzvaného Evropského mírového nástroje. Zbylých deset procent by se převedlo do unijního rozpočtu a následně využilo k obnově Ukrajiny. Návrh musí ještě jednomyslně schválit ministři zahraničí členských států. Co tento návrh bude znamenat pro Ukrajinu i Evropskou unii komentoval pro Radiožurnál výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.
Zjistit vícePřečtěte si článek Markéty Pekarčíkové, která napsala policy paper, který se zabývá možnými přístupy a návrhy, které by Evropská unie mohla následovat nebo se jimi alespoň inspirovat. Poskytuje teoretický pohled na budoucnost Evropské unie, jak ji vnímala předchozí Evropská komise pod vedením Jeana-Clauda Junckera. Evropská sedmadvacítka měla o své budoucnosti rozhodnout do roku 2025.
Zjistit víceAž dva miliony dětí mohou mít v současné době v rámci EU potíže s uznáním jejich rodičovství. Důvodem jsou rozdílné zákony v jednotlivých členských státech, které často práva dětí zásadně omezují. Návrh Evropské komise podpořený hlasováním v Parlamentu má za cíl tyto odlišné přístupy sjednotit a vytvořit tak pro děti příznivější situaci. Více se dočtete v novém blogu naší stážistky Veroniky Vráblíkové.
Zjistit víceŽiga Faktor, ředitel bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, komentoval pro Český Rozhlas Plus návrh radikální reformy fungování Evropské unie, který by musel být schválen všemi členskými zeměmi. Mezi zmiňované změny by mělo patřit například přejmenování Evropské Komise.
Zjistit víceEvropská komise tento týden představí veřejnosti dva důležité návrhy – zákon o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act) a zákon o klimaticky neutrálním průmyslu (Net-Zero Industry Act). Obě nařízení jsou odpovědí na americký zákon o snížení inflace (Inflation Reduction Act) z roku 2022 a jejich cílem je zvýšit konkurenceschopnost evropské ekonomiky a zabránit masovému exodu firem a technologických inovací do Spojených států, k tomuto tématu přispěla naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.
Zjistit více