V celoevropské debatě se ve čtvrtek střetlo pět kandidátů a kandidátek na post šéfa Evropské komise. Dvě frakce svého kandidáta nepostavily. Systém spitzenkandidátů, tedy vedoucích kandidátů jednotlivých frakcí na post předsedy evropské exekutivy, vznikl jako snaha europoslanců zvýšit transparentnost obsazování nejvyšších míst v Evropské unii, mezi které předseda komise jednoznačně spadá. Kdo bude tím, kdo bude po volbách utvářet většinu a má současná šéfka komise Ursula von der Leyenová mezi ostatními spitzenkandidáty výrazného oponenta? Pro RTVS rozebíral Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceDo evropských voleb zbývá zhruba měsíc. Ze 720 poslanců Evropského parlamentu jich Češi budou volit 21. Půjde o první volby od Brexitu, pandemie Covidu-19 nebo zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Očekává se vyšší účast než při posledních volbách před pěti lety a posílení pravicových a euroskeptických stran. Možné důvody popsal v pro ČT24 zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Žiga Faktor.
Zjistit víceČesko letos slaví 20 let od vstupu do Evropské unie. Češi jsou k Evropské unii velmi skeptičtí a to i přesto, že zhruba 70 procent dotázaných uznává, že Česko profituje z členství v EU a hlasovalo by pro setrvání v bloku. Skeptické vnímání Unie by mohlo změnit nové proevropské vedení země. Pro BalkanInsight téma komentoval Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře a zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceUrsula von der Leyenová podle očekávání potvrdila svůj zájem pokračovat na pozici předsedkyně Evropské komise. Od jejího nástupu čelí krizím jako byl Brexit, celosvětová pandemie, souboj o vakcíny a ruská invaze na Ukrajinu. Ohlášení její kandidatury rozebral zástupce ředitele institutu EUROPEUM Viktor Daněk v Deníku Právo.
Zjistit víceV červenci 2023 uspořádal Institut pro evropskou politiku EUROPEUM již 20. ročník Evropské letní školy v Praze. Program letošního jubilejního ročníku byl zaměřen na komplexitu změny klimatu a přístup a řešení EU k tomuto stále rostoucímu problému, zahrnujícímu politické, ekonomické, bezpečnostní a sociální aspekty změny klimatu.
Zjistit více PDFEuropeum ve spolupráci s analytickým ústavem STEM vypracovalo průzkum na téma členství České republiky v EU a přijetí eura. Pro E15 se k tématu vyjádřili výzkumná pracovnice Klára Votavová a seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka.
Zjistit víceDezinformace a zahraniční vměšování jsou v globální politice problémem již po staletí, ale současná hrozba je díky algoritmům sociálních médií ještě hrozivější, protože posilují obsah založený na lidských slabostech, jako je naše posedlost negativitou a rozhořčením. Ruské zásahy do federálních voleb v USA v roce 2016 a dalších voleb a referend v nejméně dvaceti zemích v období od listopadu 2016 do dubna 2019, včetně referenda o brexitu, francouzských a německých voleb a kybernetických útoků na ukrajinskou energetickou síť, poukázaly na potenciál zahraničních vlád změnit výsledky voleb nebo podkopat demokracie pomocí sociálních médií a dalších prostředků. Píše Jakub Ferenčík ve svém posledním EU MONITORu.
Zjistit více PDFNáš výzkumný pracovník Vít Havelka poskytl komentář pro Seznam Zprávy. Vít Havelka se v článku zmiňuje o budoucím předsednictví ČR v Radě EU a o možnosti Ukrajiny stát se členským státem Evropské unie. V článku také najdete výsledky průzkumu provedeného platformou Výzkumník Seznam.
Zjistit víceMartin Vokálek, výkonný ředitel Institutu pro evropskou politiku Europeum, se pro E15 vyjádřil k napjaté situaci mezi Evropskou unií a Velkou Británií v oblasti ekonomiky a obchodu. Jde zejména o problematický region Severní Irsko a dodržování tzv. Velkopáteční dohody. Vznik nových celních bariér mezi Británií a evropským blokem je tak zjevně reálnou hrozbou.
Zjistit víceZveme vás na první letošní debatu v rámci cyklu Café Evropa, tentokrát na téma: "Polsko versus EU – kam kráčí polská vláda?". Debata se uskuteční 1. února v 17:30 online na naší Facebookové stránce. Jaké kroky EU činí ve vztahu k Polsku a měla by zakročit tvrdším způsobem? Nebyl by takový zákrok přílišným zásahem do národních pravomocí? Jaké nástroje může EU proti Polsku použít a jakou roli v dané situaci hraje polský národní plán obnovy? Jak reálný je Polexit – vystoupení Polska z EU?
Zjistit více