Jste studentem magisterského studia z České republiky, Maďarska, Polska nebo Slovenska a zajímáte se o mezinárodní vztahy a strategickou budoucnost NATO? Zapojte se do naší série seminářů, na kterých můžete diskutovat s odborníky, poděli se o své názory na politiku otevřených dveří NATO a navázat kontakty s vrstevníky z regionu.
Zjistit víceKdo se stane novým eurokomisařem nebo novou eurokomisařkou za Česko? A na jaká témata bychom se měli zaměřit? Podle zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktora Daňka je nezbytné opustit představu o silném ekonomickém portfoliu v příští Evropské komisi. Namísto toho bychom se měli soustředit na získávání vlivu a respektu prostřednictvím jiných oblastí, komentoval pro týdeník Respekt.
Zjistit víceMají volby napříč evropskými zeměmi nějaké společné téma? Pokud se prosadí krajně pravicové strany, dokáží se sjednotit? Jak vysvětlit problém dlouhodobě nízké volební účasti v eurovolbách? Je to trend pouze ve střední Evropě? Mohou kandidáti do Evropského parlamentu opravdu prosadit, co slibují? Co nastane hned po volbách? Na tyto a další otázky odpovídal ve vysílání ČT24 Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceHrozba ruského nacionalismu představuje vážnou hrozbu pro Evropu, jak zdůraznil šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell při svém projevu v dubnu. Rusko se snaží znovu prosadit svůj vliv, zejména prostřednictvím války proti Ukrajině, což narušuje evropskou bezpečnost. Jaký dopad má návrat ruského nacionalismu, podporovaného Čínou, na evropskou bezpečnost a jak by měl Západ na tuto geopolitickou realitu reagovat? Ve svém komentáři pro americký web The Hill se tomuto tématu věnuje Hugo Blewett-Mundy, externí spolupracovník Institutu EUROPEUM.
Zjistit vícePřed dvaceti lety došlo k největšímu rozšíření Evropské unie o deset zemí střední a východní Evropy. To je podle Víta Havelky, seniorního výzkumného pracovníka Institutu EUROPEUM, dostatečná doba na to, aby se všechny přistupující země naučily pohybovat v institucích EU a jejím rozhodovacím procesu.
Zjistit víceV roce 2004 se k Evropské unii přidalo celkem deset nových států, jednalo se o největší rozšíření co se počtu obyvatel a počtu zemí týče. Vstup do EU státům střední a východní Evropy pomohl, zejména v oblasti ekonomického růstu a politické stabilizace. K tomuto tématu mluvil pro TASR Žiga Faktor, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM a vedoucí bruselské kanceláře.
Zjistit víceNaše výzkumná pracovnice Silke Maes se ve své nejnovější práci zabývá nejen otázkami kybernetického násilí vůči ženám, zároveň také zkoumá, zda ženy ve střední Evropě profitují z digitalizace (a umělé inteligence). Zpráva se zabývá tím, jak ženy využívají digitální prostor a jak k němu přispívají, zkoumá příležitosti a výzvy a navrhuje doporučení pro inkluzivnější digitální prostor.
Zjistit víceJe tomu již 20 let od doby, co Česká republika a dalších 9 států střední, jižní a východní Evropy vstoupily do Evropské unie. Stalo se tak za příslibu zvýšení blahobytu a tzv. ekonomického dohnání postkomunistické části Evropy. Klíčovou roli zde měla hrát politika soudržnosti. Píše Vít Havelka ve svém textu.
Zjistit vícePostkomunistické státy střední a východní Evropy, včetně České republiky, vstupovaly do Evropské unie v době vrcholné globalizace a dominance politik takzvaného Washingtonského konsensu. Globální ekonomická krize roku 2008 však krátce poté ukázala, že tyto politiky mají svoje limity. Více se dočtete v Policy Pepeu Kláry Votavové.
Zjistit víceLetos si EU připomíná výročí největší vlny rozšiřování v historii, kdy do Unie vstoupila Česká republika spolu s dalšími devíti zeměmi střední a východní Evropy. Jedním z hlavních slibů spojeným s rozšířením přitom bylo, že nové členské státy doženou západní Evropu v životní úrovni. Více se dočtete v policy paperu Silke Maes.
Zjistit více