Zpráva z veřejné konference bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM s názvem „Opětovné rozšiřování: Podpora západního Balkánu na základě zkušeností střední a východní Evropy“. Hosté panelové diskuse se zabývali rozšířením v roce 2004, jeho dopady na EU a poučením z tohoto procesu z pohledu současného vstupu zemí západního Balkánu do EU.
Zjistit víceLetošní letní škola Centra pro informovanou společnost je za námi! V Horce nad Moravou nabídla studentům a studentkám jedinečnou příležitost setkat se a diskutovat o aktuálních otázkách bezpečnosti a evropské politiky. Akce se konala ve spolupráci s nadací Hannse Seidela, Eurocentrem Olomouc a Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM.
Zjistit víceZveme vás na promítání snímku Cizinec v ráji (2016) z letošního ročníku festivalu Jeden Svět, na který naváže debata na téma migrace do Evropy. Film se zaměřuje na otázky, kterým migranti často čelí: Co od Evropy vlastně chcete? Je Evropa pro vás jen rajská zahrada, jejíž plody můžete otrhat? Belgický herec Valentijn Dhaenens, který v dokumentu vystupuje jako mentor, je konfrontuje s různými modelovými reakcemi Evropanů na jejich příchod. Film se dále věnuje otázkám, kdo dostane šanci zůstat v Evropě, na základě jakých kritérií a jak složité mechanismy rozhodují o vstupu do "ráje".
Zjistit víceČeskou republiku v Evropském parlamentu zastupuje 21 europoslanců. Nejvíce zástupců má hnutí ANO, za ním je koalice Spolu. V Evropském parlamentu do letošních voleb bylo sedm frakcí, nyní ale bude o jednu víc. Nejsilnější zůstává Evropská lidová strana, za ní následuje Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů a Patrioti pro Evropu. Nové rozdělení europoslanců do frakcí ve vysílání Událostí, komentářů na ČT24 vysvětloval zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.
Zjistit víceLetošní volby do Evropského parlamentu vedly k debatám o pokračování evropského plánu snižování emisí skleníkových plynů na čistou nulu do roku 2050, a to navzdory událostem posledních let, které naznačují potřebu přehodnotit tento plán. Výsledky voleb neznamenaly pro evropské zelené ambice takovou ztrátu, jakou se očekávalo. Priorita klima a životní prostředí již není pro většinu Evropanů na tak vysoké úrovni jako před pěti lety, což odráží aktuální politické a mezinárodní výzvy, jako je bezpečnost, ekonomická prosperita a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Kateřina Davidova, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, napsala na toto téma komentář pro Hospodářské noviny.
Zjistit víceStrana Volt získala pětkrát více hlasů v letošních eurovolbách než v roce 2019. Má potenciál získat více hlasů? Kde se tato frakce vzala a co má v programu? Pro The Parliament Magazine komentoval Vít Havelka, seniorní výzkumník Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceJak by se po volbách mohl proměnit Evropský parlament? Jak moc by se mohlo změnit směřování Evropské unie? V jakých zemích by mohly být volby převratné? Pro Český rozhlas Plus komentoval Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit vícePři letošních volbách do Evropského parlamentu se podle průzkumů očekává rekordní účast českých voličů. Ve srovnání s volbami v roce 2014 by mohla být téměř dvojnásobná. Modely teď předpovídají účast 33 procent. Klíčovými tématy budou obrana a bezpečnost, a také válka na Ukrajině. Neméně významnou roli dostanou i domácí témata jednotlivých zemí. Výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek o možných změnách ve složení Parlamentu mluvil pro TV Nova.
Zjistit víceCílem projektu je vybavit organizace občanské společnosti v Bosně a Hercegovině a Srbsku komplexními znalostmi o pluralitě médií, svobodě médií a přístupu k informacím, které jsou nezbytné při digitální transformaci zpravodajského sektoru.
Zjistit vícePředsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila, že Evropská komise doporučí zahájení přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou. V posledních měsících bylo patrné reformní úsilí, bosenská vláda dosáhla dohody i se separatistickou částí Republikou srbskou o klíčových reformách. Nicméně, podmínky ještě nebyly splněny, a stále zbývá mnoho dalších reforem, jako například volebního systému. Výzkumnice Institutu EUROPEUM Jana Juzová o situaci mluvila pro RTVS.
Zjistit více