Podle průzkumu Eurobarometru se 91 % mladých ve věku 15-24 let domnívá, že účast v eurovolbách je důležitá. Jak se tento postoj projevuje v praxi? Znamená to, že se zvýší volební účast u mladých lidí? Jaké výhody a příležitosti nabízí Evropská unie mladším občanům? Je Brusel schopen vysvětlit mladým lidem výhody členství v EU? Na tyto otázky odpovídala Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, v pořadu Horizont na ČT24.
Zjistit víceVolby do Evropského parlamentu se budou konat se už za měsíc. Hlavním tématem je nejen podle odborníků bezpečnost Evropské unie. Nové složení europarlamentu bude řešit válečný konflikt na Ukrajině i na Blízkém východě a také migraci. Pro TN.cz komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceLetos si EU připomíná výročí největší vlny rozšiřování v historii, kdy do Unie vstoupila Česká republika spolu s dalšími devíti zeměmi střední a východní Evropy. Jedním z hlavních slibů spojeným s rozšířením přitom bylo, že nové členské státy doženou západní Evropu v životní úrovni. Více se dočtete v policy paperu Silke Maes.
Zjistit víceEnergetické komunity jsou účinným prostředkem decentralizace a obnovy našich energetických systémů pomocí udržitelných řešení, protože jsou obvykle založeny na obnovitelné energii. Začaly se objevovat již v 70. letech 20. století, avšak k jejich výraznému rozvoji došlo až v posledních letech, a to i z hlediska jejich zavedení do legislativy EU. Zejména v zemích západní a severní Evropy se tato koncepce již těší velké oblibě. Naproti tomu v zemích střední a východní Evropy (dále jen SVE) se energetická společenství teprve začínají vytvářet. Tento politický brief (založený na literatuře a rozhovorech s různými zúčastněnými stranami ) zkoumá výhody, které mohou energetická společenství přinést, a především hlavní překážky, které jim stále stojí v cestě k většímu rozvoji v regionu střední a východní Evropy - a zejména v zemích Visegrádské skupiny (V4). Jak tyto iniciativy postupují, sdílení osvědčených postupů zajistí úspěch komunitní energetiky v energetickém přechodu. Píše Alžbeta Gavalcová.
Zjistit víceV Severní Makedonii se ve středu otevřely volební místnosti v prvním kole prezidentských voleb. O prezidentský post se v zemi zmítané politickým napětím, zklamáním z demokratických reforem, ale i aspiracemi na vstup do Evropské unie, uchází hned sedm kandidátů. Situaci rozebírala v rozhovoru pro ČT24 seniorní výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Jana Juzová.
Zjistit víceSvět se nachází v horké fázi globální soutěže o nadvládu v nových technologiích. Pokud chce EU zůstat do budoucna konkurenceschopná, musí být více aktivní. Jak na to rozebírá náš nejnovější policy paper z pera výzkumné pracovnice Silke Maes. Navrhuje v něm šest konkrétních kroků pro novou Evropskou komisi vzešlou z voleb do EP v roce 2024.
Zjistit víceEvropská unie schválila migrační pakt a od roku 2026 mají jednotlivé státy možnost přijmout svůj díl uprchlíků nebo se z povinnosti vyplatit. Protože však Česká republika od vypuknutí války na Ukrajině přijala velké množství uprchlíků, měla by ji z této povinnosti prozatím vyvazovat výjimka. Jak však podotkl zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Viktor Daněk, nejedná se o výjimku, která by byla výslovně přičtena České republice. Výjimky se stanovují podle počtu lidí s azylem nebo podobnou ochranou v daném státu.
Zjistit víceV průběhu nedávného summitu v Bruselu politici diskutovali o klíčových otázkách týkajících se situace na Ukrajině, Blízkém východě, vztahů s Tureckem a konkurenceschopnosti Evropské unie vůči USA a Číně. Podle ředitele Institutu EUROPEUM Martina Vokálka je důležité, aby čeští politici a diplomaté byli při těchto diskusích aktivní. Komentář poskytl TN.cz.
Zjistit víceAktuální mimořádný summit v Bruselu se věnuje především konkurenceschopnosti a strategické agendě EU. Bude se projednávat posílení jednotného trhu, vztahy Turecko-EU, Ukrajina a Izrael. K tématům se pro RTVS vyjádřil vedoucí bruselské kanceláře a zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Žiga Faktor.
Zjistit vícePřesuny Evropského parlamentu z Bruselu na plenární zasedání do Štrasburku mají symbolický význam, ale zajištění logistiky vyjde ročně na 3 miliardy korun. K provedení změny by bylo zapotřebí upravit zakládající smlouvy Evropské unie, na jejichž změně by se musely shodnout všechny členské státy. Téma pro Rádio Impuls komentoval Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit více