Volby do Evropského parlamentu, které se konají od 6. do 9. června, mohou přinést významné změny v politické scéně EU. Průzkumy naznačují, že by mohlo dojít k posílení pravicových a populistických stran, což by mohlo oslabit současnou podporu Ukrajině a posílit euroskeptické a proruské pozice. Pro ukrajinský server Sestry.eu komentoval Martin Vokálek, ředitel Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceKrajní pravice je často nejednotná z povahy, jelikož nemá volební disciplínu a preferuje vlastní zájmy národní politiky na úkor své frakce. V rozhovoru pro slovenskou televizi JOJ24 popisuje Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, jakou roli mohou ve vytváření koalic sehrát Evropští konzervativci a reformisté a krajní pravice z frakce ID.
Zjistit víceJaké bylo poslední volební období v Evropském parlamentu? Jak zvládl dvě krize – válku na Ukrajině a COVID-19? A jak zhodnotit pomoc Ukrajině? Na tyto a další otázky v rozhovoru pro slovenskou televizi RTVS odpovídá Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceZa pár dní se konají volby do Evropského parlamentu, při kterých si čeští voliči vyberou 21 svých zástupců. Jakou měli stávající poslanci docházku? A jací čeští politici se ukázali být těmi nejvlivnějšími? Institut EUROPEUM s pomocí odborníků sestavil žebříček, který se snaží tyto kategorie ohodnotit. Ve zpravodajství CNN Prima News ho představil zástupce ředitele Institutu EUROPEUM, Viktor Daněk.
Zjistit víceDo voleb do Evropského parlamentu zbývá necelý týden a jedním z hlavních témat, které bude Brusel muset v příštích letech řešit, je rozšiřování Evropské unie. Na vstup do EU čeká celkem devět států, ale podle expertů je rychlé rozšíření nepravděpodobné. Předseda Evropské rady Charles Michel hovoří o možnosti rozšíření do roku 2030, což vyžaduje reformy jak ze strany kandidátských zemí, tak i Unie samotné. Výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, Jana Juzová, stav komentovala pro TV Nova.
Zjistit víceUkrajinská obrana proti Rusku se v druhé polovině roku blíží patové situaci a tlak uvnitř EU na splnění slibů o poskytnutí finanční a vojenské podpory Ukrajině se zvyšuje. V roce 2023 se tak stále více dostává do popředí nejednoznačný vztah Srbska s Ruskem a Západem. Srbská pokroková strana (SNS), vládnoucí od roku 2012, a prezident Aleksandar Vučić jsou zodpovědní za pokračující demokratický úpadek a nesoulad se zahraniční politikou Unie během dlouhého procesu přistoupení Srbska k EU, což situaci posouvá blíže k bodu zlomu ve vztazích mezi Srbskem a EU. Více popisuje seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM, Jana Juzová, ve svém článku pro European Institute of the Mediterranean.
Zjistit víceDo voleb do Evropského parlamentu zbývají necelé dva týdny a jedním z hlavních témat bude systém dotací. Řada expertů volá po jeho změně a vyvstávají otázky, odkud Evropská unie vezme na dotace peníze. Transformace EU směrem k zeleným technologiím by mohla omezit finanční prostředky na strukturální fondy, což by negativně ovlivnilo především chudší státy, včetně České republiky. Ekonomové také upozorňují na možné finanční problémy EU po odchodu Velké Británie, jednoho z největších přispěvatelů. Pro TV Nova situaci komentovala Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceKampaně před volbami do Evropského parlamentu se netýkají pouze českých politiků, ale i těch zahraničních. O šancích nynější předsedkyně Evropské komise, Ursuly von der Leyenové, pro Aktuálně.cz mluvil zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk. Jak si vedla v předchozím volebním období? A na jaké body by měla zaměřit svou kampaň?
Zjistit víceInstitut EUROPEUM uspořádal anketu mezi vybranými experty a stakeholdery na evropskou politiku, která měla za cíl zhodnotit působení současných českých europoslanců. Činnost europoslanců je obtížné hodnotit, protože neexistuje zcela objektivní sada kritérií, která by to jasně ukazovala. Proto EUROPEUM při sestavování vlastního žebříčku oslovovalo diplomaty, úředníky, akademiky a dalšími experty z prostředí unijní politiky.
Zjistit víceJak zlepšit proces rozšiřování EU? Jak zajistit dlouhodobé působení demokratizačního efektu přístupového procesu i po případném vstupu do EU? A jsou institucionální reformy EU nezbytnou podmínkou pro rozšíření EU? Odpovědi na tyto a další otázky nabízí stanovisko Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM ke kulatému stolu Národního konventu o EU na téma Balkán, Turecko či Ukrajina: Budoucnost politiky rozšiřování v kontextu institucionálního nastavení.
Zjistit více