S otevřením přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem a poskytnutí statusu kandidátské země Gruzie vyvstávají poslední dobou čím dál častěji otázky ohledně fungování Evropské unie po jejím rozšíření, a začíná být jasné, že se Unie neobejde bez výrazných reforem. Jak se k tomu staví Česká republika? Na to odpověděla naše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová v článku pro Lidové noviny.
Zjistit více PDFNěkolika zemím z východní Evropy se otevřela cesta do Unie. Unijní špičky se během posledního summitu roku dohodly na otevření přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem a podmíněně i s Bosnou a Hercegovinou, Gruzii udělily status kandidátské země. Co konkrétního čeká tyto země nyní? K tomuto tématu se vyjádřila i naše Jana Juzová, seniorní výzkumná pracovnice.
Zjistit víceDiskuse o další změně metodiky rozšíření může posílit obraz členství v EU jako pohyblivého cíle s neustále se měnícími pravidly, zejména když současná metodika stále nebyla plně uplatněna. Evropská komise by měla v rámci stávající metodiky vytvořit novou strategii, která by konkrétně specifikovala její přístup k postupné integraci (potenciálních) kandidátů do EU a podmínky, jimiž se tento proces řídí. Strategie pro západní Balkán z roku 2018 stanovila iniciativy, z nichž některé jsou platné i dnes a mohou sloužit jako základ nové strategie rozšíření. Píše Jana Juzová, seniorní výzkumná pracovnice.
Zjistit více PDFEvropská komise doporučila započetí přístupových jednání s dalšími státy, a téma možného rozšíření Evropské unie je opět vysoko na žebříčku priorit. V jakém časovém horizontu je možné, že k rozšíření skutečně dojde? A bude vůbec možné Unii rozšířit před přijetím reforem, které mohou výrazně ovlivnit podobu EU tak, jak jí známe dnes? K tématu promluvil náš ředitel bruselské kanceláře Žiga Faktor v rámci relace Z prvej ruky rozhlasové stanice RTVS.
Zjistit víceEvropská komise vydá zprávu o tom, jak probíhá sbližování s kandidátskými zeměmi do EU. Jak si stojí Ukrajina nebo země západního Balkánu? V podcastu Bruselské chlebíčky téma podrobně rozebrali ředitel bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Žiga Faktor a seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová.
Zjistit víceAnalytik Institutu EUROPEUM Vít Havelka se vyjádřil v článku Deníku N k projevu Ursuly von der Leyen o stavu Evropské unie, ve kterém předsedkyně Evropské komise pokryla řadu klíčových témat pro současný a budoucí vývoj EU.
Zjistit víceRádi bychom Vás pozvali na debatu nazvanou "Evropská unie, geopolitika rozšíření a Evropské politické společenství", která se uskuteční v pondělí 12. června v prostorách Francouzského Institutu v Praze od 17:30.
Zjistit víceTomasz Żornaczuk píše o tom, že agrese Ruska na Ukrajině vedla k zásadním změnám v rozšíření EU v roce 2022. Nejvýznamnější z nich byla změna geografické polohy Unie poté, co Ukrajina a Moldavsko získaly status kandidátských zemí EU a Gruzii byla udělena perspektiva vstupu. Tento krok se zdál takřka nemožným ještě pár týdnů předtím, než se stal novou politickou realitou v červnu 2022.
Zjistit víceMiroslava Pisklová píše o diskusi o možném rozšíření systému hlasování kvalifikovanou většinou (QMV) na více zbývajících oblastí politiky v Radě EU, v nichž se dosud nepoužívá, konkrétně na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU (SZBP), která v poslední době nabírá na síle. Cílem této publikace je analyzovat výhody a nevýhody zavedení QMV v SZBP EU se zaměřením na možný dopad na menší členské státy.
Zjistit víceNaše seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová napsala analýzu, ve které popisuje o tom, že politika rozšiřování EU a jihovýchodní a východní sousedství EU představují jedny z nejvýznamnějších oblastí české zahraniční a evropské politiky posledních dvou desetiletí.
Zjistit více PDF