Letos dojde k očekávané obměně nejvyšších postů v NATO a po volbách do Evropského parlamentu také v rámci Evropské unie. Tyto pozice jsou tradičně obsazovány kandidáty z bohatých států západní a jižní Evropy, méně pak i severní Evropy. Země východní a střední Evropy byly doposud, i po letech členství, stále opomíjeny. Polsko je jedinou zemí z tohoto regionu, která dosáhla na některou z vedoucích pozic v bloku - Donald Tusk vedl Evropskou radu a Jerzy Buzek Evropský parlament. Pro Deník N komentoval výběr kandidátů do Evropských top jobs Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit vícePrezident Petr Pavel se během krátké doby stal respektovaným politikem na mezinárodní úrovni a v Evropské unii je vnímán velice pozitivně. V rozhovoru s ČTK to řekl šéf bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Žiga Faktor. Pavel podle něj má jasné prozápadní a proevropské smýšlení.
Zjistit víceMinisterstva zahraničních věcí Německa, Francie, Švédska, Španělska a Nizozemska předvolala ruské velvyslance kvůli smrti opozičního aktivisty Alexeje Navalného. Německo navrhlo schválení dalšího sankčního balíčku vůči Rusku, poslední navržený balíček ale přitom schválený stále není. Jak efektivní sankce jsou a jestli by v nich měly západní země pokračovat, zanalyzoval pro ČRo Plus výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.
Zjistit více"Demokracie na Západě je v ohrožení a Evropa se musí připravit na existenci bez Spojených států amerických," řekl europoslancům belgický premiér. Narážel tak na možný návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Je opravdu demokracie v Evropě v ohrožení? K tématu se v rozhovoru pro TN Nova vyjádřil náš výkonný ředitel Martin Vokálek.
Zjistit více30. září se na Slovensku konaly dlouho očekávané parlamentní volby, které přitahovaly mimořádnou pozornost celého světa, protože měly vliv na demokratickou trajektorii země a měly význam pro jednotu Evropské unie. Výsledkem bylo opětovné vítězství Roberta Fica, předsedy opoziční strany Smer-SD a bývalého premiéra tří vlád, přičemž jeho populistická, agresivní a protizápadní rétorika vyvolala další obavy vedoucích představitelů EU. Píše Simona Štibraná.
Zjistit víceDiskuse o další změně metodiky rozšíření může posílit obraz členství v EU jako pohyblivého cíle s neustále se měnícími pravidly, zejména když současná metodika stále nebyla plně uplatněna. Evropská komise by měla v rámci stávající metodiky vytvořit novou strategii, která by konkrétně specifikovala její přístup k postupné integraci (potenciálních) kandidátů do EU a podmínky, jimiž se tento proces řídí. Strategie pro západní Balkán z roku 2018 stanovila iniciativy, z nichž některé jsou platné i dnes a mohou sloužit jako základ nové strategie rozšíření. Píše Jana Juzová, seniorní výzkumná pracovnice.
Zjistit více PDFEvropská komise vydá zprávu o tom, jak probíhá sbližování s kandidátskými zeměmi do EU. Jak si stojí Ukrajina nebo země západního Balkánu? V podcastu Bruselské chlebíčky téma podrobně rozebrali ředitel bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM Žiga Faktor a seniorní výzkumná pracovnice Jana Juzová.
Zjistit víceDovolujeme si Vás pozvat na debatu "EU Enlargement to the Western Balkans: 20 Years After the Thessaloniki Summit", která se uskuteční 16. října od 17:00 v prostorách Vysoké školy ekonomické v Praze v místnosti NB 169 (Rektorský salonek). Adresa: Churchilla 4, Praha 130 67.
Zjistit víceDo západobalkánských zemí poputují další evropské peníze, které mají za cíl urychlit jejich přístupové procesy do Evropské unie a podpořit tamní reformy. Na co přesně budou finance použity a jak jsou na tom země západního Balkánu s možným vstupem do EU, vysvětlila v ranním vysílání ČRo Plus naše výzkumná pracovnice Jana Juzová.
Zjistit víceMěsta jižní a západní Evropy se adaptují na letní vlny veder. Jaká opatření přijímají, aby ochránila své občany? V článku pro EURACTIV situaci popisuje spolupracovnice Institutu EUROPEUM Katarína Svitková.
Zjistit více