Ve veřejném prostoru se objevují hlasy, které volají po změně směřování EU v různých oblastech včetně vojenské spolupráce či zahraniční politiky. Téma, které by i po evropských volbách mělo zůstat důležité, je podpora Ukrajiny. Mají evropské volby potenciál změnit intenzitu podpory? Pro Televizní noviny TV Nova komentoval Vít Havelka, seniorní výzkumník Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceNaše výzkumná pracovnice Silke Maes se ve své nejnovější práci zabývá nejen otázkami kybernetického násilí vůči ženám, zároveň také zkoumá, zda ženy ve střední Evropě profitují z digitalizace (a umělé inteligence). Zpráva se zabývá tím, jak ženy využívají digitální prostor a jak k němu přispívají, zkoumá příležitosti a výzvy a navrhuje doporučení pro inkluzivnější digitální prostor.
Zjistit víceJe tomu již 20 let od doby, co Česká republika a dalších 9 států střední, jižní a východní Evropy vstoupily do Evropské unie. Stalo se tak za příslibu zvýšení blahobytu a tzv. ekonomického dohnání postkomunistické části Evropy. Klíčovou roli zde měla hrát politika soudržnosti. Píše Vít Havelka ve svém textu.
Zjistit vícePříští Evropská komise by měla mít nový post komisaře pro obranu. Spekuluje se o tom, že by tato pozice mohla připadnout Česku. Někteří evropští politici, jako například francouzský prezident Emmanuel Macron, však volají přímo po vytvoření společné evropské armády. Jaká úskalí ale projekt má? O jeho užitečnosti a možnostech mluvil pro CNN Prima News Vít Havelka, výzkumný pracovník Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceEvropská unie schválila migrační pakt a od roku 2026 mají jednotlivé státy možnost přijmout svůj díl uprchlíků nebo se z povinnosti vyplatit. Protože však Česká republika od vypuknutí války na Ukrajině přijala velké množství uprchlíků, měla by ji z této povinnosti prozatím vyvazovat výjimka. Jak však podotkl zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Viktor Daněk, nejedná se o výjimku, která by byla výslovně přičtena České republice. Výjimky se stanovují podle počtu lidí s azylem nebo podobnou ochranou v daném státu.
Zjistit víceZveme vás na debatu, která se zaměří na diskuzi o změnách v přístupu Čechů k uprchlíkům v důsledku ruské války na Ukrajině. Událost se uskuteční 24. dubna 2024 od 18:00 v Brně na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v místnosti U41 (4. patro).
Zjistit víceZveme vás na debatu s názvem "Klimatické politiky regionálně: Pomůže evropská klimatická politika zachránit Jizerskou 50?," která se zaměří na dopad klimatické změny na konkrétním případu v Libereckém kraji. Událost se uskuteční v pondělí, 22. dubna, od 18:00 v Knihkupectví a antikvariátu Fryč.
Zjistit víceFarmářské protesty připomněly, že opatření Zelené dohody pro Evropu nemusí být pro Evropany politicky průchodná. Pro politickou průchodnost klimatických politik by se proto EU měla zaměřit na svůj závazek nenechat v zeleném přechodu nikoho pozadu. Aktuálním vývojem Zelené dohody pro Evropu a jejími sociálněpolitickými aspekty se v odborné publikaci pro Forum sociální politiky zabývá Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.
Zjistit víceMigrační pakt, který ve středu prošel Evropským parlamentem, stále budí emoce. O tom, jak je migrace ve společnosti vnímána a jakým způsobem o ní politici s veřejností komunikují, odpovídal pro TN.cz výzkumný pracovník Institutu EUROPEUM Vít Havelka.
Zjistit vícePodpora Ukrajiny, situace v Gaze, zemědělská politika a další - seznam témat pro summit EU v Bruselu. Jakým tématům lídři dávají nejvyšší důležitost? Vyjádří se Evropská unie k situaci v Gaze, upraví se požadavky v oblasti zemědělství, projedná se zmražení ruských fondů? Témata summitu komentoval pro ČT24 analytik Institutu EUROPEUM Vít Havelka.
Zjistit více