Před dvaceti lety došlo k největšímu rozšíření Evropské unie o deset zemí střední a východní Evropy. To je podle Víta Havelky, seniorního výzkumného pracovníka Institutu EUROPEUM, dostatečná doba na to, aby se všechny přistupující země naučily pohybovat v institucích EU a jejím rozhodovacím procesu.
Zjistit víceZveme vás na další debatu Café Evropa! Green Deal, migrace, bezpečnost, eurovolby, dotace z EU... Zajímá Vás, co z toho má Jeseník? Na tyto a další otázky, Vám odpoví naši hosté. Přijďte diskutovat!
Zjistit víceJe tomu již 20 let od doby, co Česká republika a dalších 9 států střední, jižní a východní Evropy vstoupily do Evropské unie. Stalo se tak za příslibu zvýšení blahobytu a tzv. ekonomického dohnání postkomunistické části Evropy. Klíčovou roli zde měla hrát politika soudržnosti. Píše Vít Havelka ve svém textu.
Zjistit víceEuroposlanci na plénu diskutovali o náročném střídání sídla Evropského parlamentu, který se pravidelně stěhuje z Belgie do Francie. Většina se jich shodla, že by uvítali zrušení tohoto stěhování. Francie by však takovouto změnu smluv nejspíš vetovala. Jaké jsou argumenty pro a proti pravidelnému přesouvání Evropského parlamentu? Existuje nějaké východisko tohoto problému nebo role Štrasburku zůstane i v dalších desetiletích stejná? Problematiku pro CNN Prima News komentoval Martin Vokálek, ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.
Zjistit víceVe francouzském Štrasburku se odehrálo poslední plenární zasedání Evropského parlamentu před červnovými volbami. Kromě slavnostního připomenutí dvacátého výročí od dosud největšího rozšíření EU, při kterém se členskou zemí stala i Česká republika, poslanci jednali i o íránském útoku na Izrael nebo předpis o potírání násilí na ženách. Pro TN.cz zasedání komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceČeská republika si bude moct požádat o výjimku z migračního paktu kvůli ukrajinským uprchlíkům na svém území. Pokud ale tato výjimka nebude uznána, bude muset Česko buď přijmout další migranty, nebo zaplatit částku do unijního fondu, která by mohla dosáhnout až 480 milionů korun ročně. Migrační pakt komentoval pro Novinky.cz Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceEvropská unie schválila migrační pakt a od roku 2026 mají jednotlivé státy možnost přijmout svůj díl uprchlíků nebo se z povinnosti vyplatit. Protože však Česká republika od vypuknutí války na Ukrajině přijala velké množství uprchlíků, měla by ji z této povinnosti prozatím vyvazovat výjimka. Jak však podotkl zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Viktor Daněk, nejedná se o výjimku, která by byla výslovně přičtena České republice. Výjimky se stanovují podle počtu lidí s azylem nebo podobnou ochranou v daném státu.
Zjistit víceEvropský parlament nedávno schválil migrační pakt, který se mimo jiné zabývá i relokací žadatelů o azyl. Podle ministra vnitra Víta Rakušana bude mít Česko výjimku ze solidarity kvůli přijatým uprchlíkům z Ukrajiny. Migrační pakt začne platit za dva roky a o jeho slabých a silných stránkách mluvil zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Viktor Daněk pro vysílání ČT24.
Zjistit víceV Bruselu se 17. a 18. dubna konal mimořádný summit členských států Evropské unie, který se měl původně zaměřovat na zvýšení konkurenceschopnosti bloku. Témata setkání politiků se však stočila také k vojenské podpoře Ukrajiny a situaci na Blízkém východě. Pro Dvacet minut Radiožurnálu analyzoval zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, Viktor Daněk.
Zjistit víceDne 11. dubna 2024 uspořádal Institut pro evropskou politiku EUROPEUM spolu s partnerským Institutem INCIEN pro oběhové hospodářství kulatý stůl s názvem Oběhové řešení pro Česko. Tento kulatý stůl byl součástí projektu s názvem Nakládání s výrobky po skončení životnosti v automobilovém průmyslu a příležitosti pro Česko.
Zjistit více