Před summitem Visegrádské skupiny v Praze, kde byly hlavními body jednání například válka na Ukrajině nebo energetická bezpečnost, se separátně setkali český premiér Petr Fiala a jeho polský protějšek Donald Tusk. K postoji maďarského či slovenského premiéra a celkovému směřování Visegrádské čtyřky se vyjádřil analytik Institutu EUROPEUM Vít Havelka.
Zjistit víceNový polský premiér Donald Tusk přijel na summit V4 do Prahy s otázkou, zda je Visegrádská čtyřka stále relevantní. Spolupráci na vysoké politické úrovni komplikuje rozdílný postoj zemí k válce na Ukrajině. Zatímco Česká republika a Polsko v podpoře jejích zájmů pokračují se stále stejnou intenzitou, Slovensko a Maďarsko je přehodnocují. Důležitost summitu a vztahy Polska a Česka pro ČT24 rozebral výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.
Zjistit víceOrbán se k překvapení množství odborníků rozhodl nijak neprodlužovat a komplikovat jednání na summitu EU, které v rekordním čase dospělo k jednomyslnému rozhodnutí o dalším balíčku pomoci Ukrajině. O situaci ve vysílání mluvil náš seniorní výzkumný pracovník Vít Havelka.
Zjistit víceJeden z nejkratších summitů v historii EU skončil jednomyslnou shodou. Proč nedošlo k protáhlému vyjednávání a do jaké pozice to staví maďarského premiéra Viktora Orbána? V komentáři vysvětluje náš zástupce ředitele Viktor Daněk.
Zjistit víceSpolečně s projednáváním revize sedmiletého rozpočtu Evropské unie (EU) se opět ve veřejném prostoru objevily výroky, že rozpočet je moc velký a zbytečný. Navíc si EU nově na svůj provoz půjčuje, protože je neschopná vyjít se svými příjmy. Je dobré připomenout, k čemu EU rozpočet slouží a proč je důležité ho mít, píše v komentáři výzkumník institutu Europeum Vít Havelka.
Zjistit víceSahel se potýká se vzájemně propojenými problémy, jako jsou chudoba, nedostatek potravin, konflikty, terorismus a změna klimatu. Nedávné vojenské převraty naznačují přetrvávající politickou nestabilitu. Evropa, která je znepokojena již více než deset let, si uvědomuje potenciální hrozby pro svou bezpečnost, což vede Evropskou unii k aktivnímu řešení problémů tohoto regionu prostřednictvím komplexního přístupu. Píše Hanga Horváth-Sántha, výzkumná pracovnice Maďarského institutu mezinárodních vztahů (HIIA).
Zjistit více120 europoslanců podepsalo petici požadující, aby Maďarsko přišlo o svá hlasovací práva. Argumentují, že rozhodovací schopnost EU je kvůli maďarskému přístupu téměř zablokovaná. Jednou z hlavních třecích ploch je finanční pomoc Ukrajině. Téma okomentoval pro ČRo Plus ředitel naší bruselské kanceláře a zástupce ředitele Žiga Faktor.
Zjistit víceKvůli maďarskému blokovaní financí pro Ukrajinu, vyzvala část europoslanců k pozastavení hlasovacích práv Maďarska v Radě EU. K petici se připojilo 120 zákonodárců napříč frakcemi. Svůj odborný komentář pro Radiožurnál poskytl ředitel naší bruselské kanceláře a zástupce ředitele Žiga Faktor.
Zjistit víceMůže nově ohlášená kandidatura předsedy Evropské rady Charlese Michela do Evropského parlamentu nahrát Orbánovi a maďarskému předsednictví v Radě EU? Svůj odborný komentář poskytl pro Deník N náš zástupce ředitele Viktor Daněk.
Zjistit víceI v nejvyspělejších zemích dnešního světa stále panuje nerovnost mezi muži a ženami, a to zejména na nejvyšších veřejných funkcích. Jedním ze způsobů řešení tohoto problému jsou genderové kvóty, k nimž nyní v kontextu byznysu přistoupila i Evropská unie. O přijaté směrnici a celkové strategii EU pro rovnost se můžete dočíst v novém blogu naší stážistky Natálie Hendlingerové.
Zjistit více