Europarlamentní frakce dosáhly předběžné dohody o rozdělení výborů v novém Evropském parlamentu. Nejsilnější lidovecká frakce by si jich chtěla nárokovat 7, například pro pro zahraniční věci, průmysl nebo zemědělství. Poslechněte si komentář Viktora Daňka, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceNovou frakci v Evropském parlamentu s názvem Patrioti pro Evropu čeká ustavující schůze. Potřebují 23 europoslanců z nejméně sedmi členských států EU. Zatím to vypadá, že tento požadavek splní. Poslechněte si komentář Viktora Daňka, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceNová frakce v Evropském parlamentu Patrioti pro Evropu, jehož součástí je i české opoziční hnutí ANO, slouží podle premiéra Petra Fialy zájmům Ruska a ohrožuje bezpečnost Evropy. K této nové frakci se vyjádřil pro ČT24 také Vít Havelka, seniorní výzkumný pracovník Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceV posledních dnech se ve Francii konaly předčasné parlamentní volby, které ale nemají jasného vítěze, který by měl většinu. Jak se situace ve Francii může dále vyvíjet popsal seniorní výzkumný pracovník Institutu EUROPEUM Vít Havelka.
Zjistit víceK nově vytvořené frakci Patrioti pro Evropu se přidají poslanci politické strany Marine Le Pen. Stanou se tak nejpočetnější skupinou této frakce a tím dosáhnou na lepší pozice než europoslanci hnutí ANO. Očekává se také připojení italské Ligy vicepremiéra Mattea Salviniho. Pro novinky.cz komentuje Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM.
Zjistit vícePředčasné parlamentní volby ve Francii překvapivě vyhrála sjednocená levice a porazila tak krajně pravicovou stranu Marine Le Pen. Ta by se na evropské úrovni měla připojit k nově vytvořené frakci Patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu. Pro CNN Prima News komentoval Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceFrancouzské volby překvapivě vyhrála sjednocená levice. Partnerem na sestavení vlády ji může být středová aliance prezidenta Emmanuela Macrona. Na evropské úrovni Marine Le Pen se přidá k nové frakci v Evropském parlamentu Patrioti pro Evropu, na jejímž založení se podílel i Andrej Babiš. Poslechněte si komentář Viktora Daňka, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM pro CNN Prima News.
Zjistit vícePublikace analyzuje možné změny ve složení Evropského parlamentu po volbách v roce 2024, zamýšlí se nad vývojem politického prostředí od roku 2019 a poukazuje na posuny ve stranické dynamice, jako je roztříštění tradiční stranické dominance a vznik nových politických uskupení. Kromě toho zkoumá možné změny v obsazení vrcholných pozic v EU po volbách a zabývá se přetrvávajícími obavami ohledně geografického zastoupení v institucích EU, zejména v Evropské komisi. Píše Tomasz Zając z Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM).
Zjistit víceNavzdory historické podpoře politiky rozšiřování EU ze strany zemí Visegrádské čtyřky stojí tyto středoevropské státy před výzvou, jak sladit své postoje s novou realitou tohoto procesu. Vzhledem k tomu, že Ukrajina a Moldavsko zahájily přístupová jednání, je EU rozpolcena v otázkách spojených s budoucím rozšířením - institucionálními reformami a změnami v rámci rozpočtu EU. Při přechodu od ekonomických příjemců k potenciálním přispěvatelům musí státy V4 vyhodnotit potenciální politické a ekonomické dopady nových členů jak na EU, tak na své domácí úrovni. Píše Vladislava Gubalová z GLOBSEC.
Zjistit víceO vítězství usilují nacionalistické Národní sdružení Marine Le Pen a Jordana Bardelly a sdružení levicových stran. Naopak strana prezidenta Emmanuela Macrona doufá v lepší výsledky než v prvním kole. Pro e15 komentovala výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Zuzana Krulichová.
Zjistit více