Jaké jsou důvody posílení krajní pravice v nadcházejících eurovolbách? Můžeme říci, že krajní pravice stále zastává protievropské postoje? Jak by vypadala agenda Evropského parlamentu, pokud by krajní pravice získala větší podporu? Jak pravděpodobné je, že by lidovci a liberálové spolupracovali s konzervativci? Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM, poskytl odpovědi živě v pořadu Předvolební Evropa na ČT24.
Zjistit víceEuro místo koruny? Veřejnost se evropské měny bojí, politici jí naslouchají, ale po euru nejvíc volá byznys. Koruna je pro podnikatele nevýhodná, kvůli neustálým převodům eur zpátky na koruny a drahým korunovým úvěrům každoročně tratí miliony. A teď mají silného spojence. Pro přijetí eura, k čemuž jsme se kdysi zavázali, při výročí českého vstupu do EU už podruhé vyzval prezident. Bude to ale stačit? Jaké jsou nálady ve společnosti? Pro pořad České televize 168 hodin komentoval Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceČesko letos slaví 20 let od vstupu do Evropské Unie. Klára Votavová, výzkumnice Institutu EUROPEUM, upozorňuje v politickém podcastu Českého rozhlasu Chyba systému, že vstup nebyl tak promyšlený, jak by se zdálo. A myšlenka návratu do Evropy byla možná až příliš optimistická. To se nyní odráží v postojích Čechů vůči EU.
Zjistit víceSlovensko před 20 lety vstoupilo do Evropské unie při jejím dosavadním největším rozšíření. Hlavním benefitem tohoto kroku je například vzrůst ekonomiky, a to až o 80 %. Další směřování Unie popsal Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceV roce 2004 se k Evropské unii přidalo celkem deset nových států, jednalo se o největší rozšíření co se počtu obyvatel a počtu zemí týče. Vstup do EU státům střední a východní Evropy pomohl, zejména v oblasti ekonomického růstu a politické stabilizace. K tomuto tématu mluvil pro TASR Žiga Faktor, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM a vedoucí bruselské kanceláře.
Zjistit víceNaše výzkumná pracovnice Silke Maes se ve své nejnovější práci zabývá nejen otázkami kybernetického násilí vůči ženám, zároveň také zkoumá, zda ženy ve střední Evropě profitují z digitalizace (a umělé inteligence). Zpráva se zabývá tím, jak ženy využívají digitální prostor a jak k němu přispívají, zkoumá příležitosti a výzvy a navrhuje doporučení pro inkluzivnější digitální prostor.
Zjistit víceEuroposlanci na plénu diskutovali o náročném střídání sídla Evropského parlamentu, který se pravidelně stěhuje z Belgie do Francie. Většina se jich shodla, že by uvítali zrušení tohoto stěhování. Francie by však takovouto změnu smluv nejspíš vetovala. Jaké jsou argumenty pro a proti pravidelnému přesouvání Evropského parlamentu? Existuje nějaké východisko tohoto problému nebo role Štrasburku zůstane i v dalších desetiletích stejná? Problematiku pro CNN Prima News komentoval Martin Vokálek, ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.
Zjistit víceEnergetické komunity jsou účinným prostředkem decentralizace a obnovy našich energetických systémů pomocí udržitelných řešení, protože jsou obvykle založeny na obnovitelné energii. Začaly se objevovat již v 70. letech 20. století, avšak k jejich výraznému rozvoji došlo až v posledních letech, a to i z hlediska jejich zavedení do legislativy EU. Zejména v zemích západní a severní Evropy se tato koncepce již těší velké oblibě. Naproti tomu v zemích střední a východní Evropy (dále jen SVE) se energetická společenství teprve začínají vytvářet. Tento politický brief (založený na literatuře a rozhovorech s různými zúčastněnými stranami ) zkoumá výhody, které mohou energetická společenství přinést, a především hlavní překážky, které jim stále stojí v cestě k většímu rozvoji v regionu střední a východní Evropy - a zejména v zemích Visegrádské skupiny (V4). Jak tyto iniciativy postupují, sdílení osvědčených postupů zajistí úspěch komunitní energetiky v energetickém přechodu. Píše Alžbeta Gavalcová.
Zjistit vícePoslanci debatovali přes tři hodiny o migračním paktu Evropské unie. Co vzešlo z mimořádné schůze sněmovny k migračnímu paktu? Jak se vláda a opozice k paktu staví? A co konkrétně na něm vadí opozici? Pro TN.cz komentoval dění zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.
Zjistit víceVzhledem k tomu, že Maďarsko převezme v červenci 2024 předsednictví v Radě EU, mnozí pochybují o schopnosti Evropské unie prosazovat své hodnoty v členských státech. EU se skutečně chystá předat své předsednictví státu, který je kritizován za své jednání ohrožující právní stát a podléhá postupu stanovenému v článku 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU). Píše ve svém blogu Maxime Painot.
Zjistit více