Česká státní správa čelí nedůvěře kvůli problémům s úředníky a zpožďováním sociálních dávek. Výzkumnice Klára Votavová zkoumá, jak se správa vypořádává s rozdělováním Fondu spravedlivé transformace, který má pomoci uhelným regionům přejít k novému hospodářství. Částka 42 miliard Kč směřuje do Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého kraje.
Zjistit vícePo třech úspěšných projektech zaměřených na dekarbonizaci českého automobilového průmyslu rozšiřuje tým Green Europe EUROPEUM ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky (INCIEN) své zaměření na problematiku cirkulárního hospodářství. Tento projekt se zaměří na zlepšení životního cyklu a konce životnosti materiálů používaných ve vozidlech a bateriích. Spolupráce bude rozdělena do dvou výzkumných oblastí.
Zjistit víceNaše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová v podcastu týdeníku Respekt s názvem Příběhy klimatické změny zhodnotila probíhající konferenci OSN COP28 v Dubaji a rozebrala i paradoxní dotování fosilních paliv v Česku a hledání možností sociálně spravedlivého přechodu na obnovitelné energie.
Zjistit víceVicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan se včera zúčastnil jednání na téma migračního balíčku v Bruselu. Migrační politika a evropský migrační pakt je v současnosti jedním z nejožahavějších témat evropské politiky. K problematice se deníku Právo vyjádřil náš zástupce ředitele Viktor Daněk.
Zjistit víceNový policy paper, který vzniknul za podpory projektu Visegrad Fund rozebírá pohled Česka, Slovenska, Polska a Maďarska na další rozšiřování Evropské unie. S udělením statusu kandidáta na členství Moldavsku a Ukrajině a uznáním Gruzie jako potenciálního kandidáta v červnu 2022 se otázka reformy přístupového procesu do EU stává naprosto klíčovou a v kontextu války na Ukrajině je pro země V4 dělícím problémem. Autory publikace jsou Jana Juzová, Ferenc Németh, Tomáš Strážay a Marta Szpala.
Zjistit víceEvropská komise ve své hodnoticí zprávě doporučila lídrům zemí EU zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, o čemž mají rozhodovat na zasedání Evropské rady v polovině prosince. Přijetí tak velké země navíc sousedící s Ruskem by ale pro EU znamenalo potřebu vnitřních reforem, aby mohly být zahovány principy, na nichž Unie dnes funguje. Naše seniorní výzkumnice a vedoucí programu Global Europe ve svém komentáři pro FORUM 24 popisuje, jak by členství Ukrajiny změnilo EU a její instituce.
Zjistit vícePřijetí Ukrajiny bude znamenat i změny v samotné struktuře Evropské unie. Tématu rozšiřování v kontextu Ukrajiny se v Op-Edu věnovala Jana Juzová, seniorní výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM
Zjistit víceSituace s ukrajinským obilím zvedá v Evropě vlny. O tom, jaký dopad bude situace mít na vstup země do EU a jak na ní reagují některé členské státy napsal Op-Ed zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.
Zjistit víceDiskuse o další změně metodiky rozšíření může posílit obraz členství v EU jako pohyblivého cíle s neustále se měnícími pravidly, zejména když současná metodika stále nebyla plně uplatněna. Evropská komise by měla v rámci stávající metodiky vytvořit novou strategii, která by konkrétně specifikovala její přístup k postupné integraci (potenciálních) kandidátů do EU a podmínky, jimiž se tento proces řídí. Strategie pro západní Balkán z roku 2018 stanovila iniciativy, z nichž některé jsou platné i dnes a mohou sloužit jako základ nové strategie rozšíření. Píše Jana Juzová, seniorní výzkumná pracovnice.
Zjistit více PDFJednou z největších překážek v řešení klimatické krize jsou fosilní dotace. V Česku se jim ale zatím příliš pozornosti nedostává. Op-Ed na toto téma napsala naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.
Zjistit více