Tereza Novotná, výzkumná spolupracovnice Institutu EUROPEUM, ve svém článku pro Journal of European Integration, akademický časopis zaměřený na evropskou integraci, zkoumá emocionální dimenze zahraniční politiky EU, konkrétně její sankce v oblasti lidských práv proti Číně a Severní Koreji. Analýza ukazuje, jak emocionální faktory ovlivňují politická rozhodnutí a reakce, přičemž zdůrazňuje rozdílné výsledky v případech Číny a Severní Koreje a naznačuje, že integrace emocionálního povědomí může zvýšit účinnost politiky.
Zjistit víceInstitut EUROPEUM vypisuje výběrové řízení na Seniorního výzkumného pracovníka/-ici / vedoucí/-ho výzkumného programu se zaměřením na témata jako je klimatická politika EU, dekarbonizace průmyslu, role EU jako globálního hráče, sociální rozměr unijní regulace, politika soudržnosti a/nebo VFR.
Zjistit víceVětšina států Evropské unie se rozhodla bojkotovat zasedání Rady v Budapešti. Toto rozhodnutí je reakcí na Orbánovu "mírovou" cestu, během které se setkal s ruským prezidentem Putinem, čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a bývalým americkým prezidentem Trumpem, a to pod hlavičkou maďarského předsednictví bez jakéhokoli mandátu ze strany EU. Zbrzdí kritika ze strany EU Orbána v dalších krocích? Může být Maďarsku předsednictví odebráno? Musí vůbec být zahraniční politika EU jednotná? Situaci komentuje zástupce ředitele Institutu EUROPEUM Viktor Daněk.
Zjistit víceStředeční vládní tisková konference se zpozdila téměř o dvě hodiny kvůli projednávání jaderného megatendru na dostavbu Dukovan. Původně plánované schvalování českého Green Dealu bylo odloženo. Premiér Fiala zdůraznil, že žádné nové závazky nebudou přijaty a vláda se bude snažit zmírnit dopady dříve schválených opatření. Jak ale podotkla výzkumnice Institutu EUROPEUM Rebeka Hengalová pro Blesk.cz, měnit Zelenou dohodu je téměř nemožné a ani není žádoucí ji zrušit.
Zjistit víceRuská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v plném rozsahu zamíchala mezinárodním řádem po skončení studené války, postaveném na vzájemné závislosti a spolupráci mezi Východem a Západem. Evropská unie, která se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažila navázat s Ruskem strategické vztahy, se nyní musí přizpůsobit geopolitické realitě ruského neo-revizionismu. Hugo Blewett-Mundy, výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, popisuje v práci čtyři oblasti, v nichž by se mohla politika EU vůči Rusku vyvíjet, aby lépe čelila této vznikající bezpečnostní situaci v Evropě.
Zjistit vícePolitické kormidlo Evropy nabírá nový směr. A podle politologů nijak příznivý. Ukázaly to výsledky voleb ve Francii, kde krajní pravice získala 37 mandátů a levicová koalice 32. Navíc - od víkendu je známo, že v Evropském parlamentu má vzniknout nová frakce – zaměřená více na národní zájmy. Jedním ze tří zakladatelů je šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Pro Blesk.cz komentuje Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceEvropská unie zahájila přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Co to pro obyvatele zemí znamená? Jak probíhají přístupové rozhovory? A co všechno země musí splnit? Pro televizi RTVS komentuje Jana Juzová, seniorní výzkumnice Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceEvropský parlament je v poslední době skloňován velmi často. Pro Čechy vzdálená instituce ale projde v červnových volbách proměnou. Institut EUROPEUM připravil žebříček vlivu europoslanců, který byl vytvořen na základě ankety mezi vybranými experty a stakeholdery na evropskou politiku. Tento žebříček více popsal Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceZelená frakce oslabila, euroskeptické, krajně pravicové a klimaskeptické posílily. Pro plnění Zelené dohody pro Evropu to ale pravděpodobně nebude znamenat významnou překážku. Nejvíc křesel si udržely frakce, které za ní stojí. Jaké důsledky budou mít výsledky voleb do Evropského parlamentu na klimatickou a environmentální politiku Unie v příštích pěti letech? Pro Seznam Zprávy komentovala seniorní výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Kateřina Davidová.
Zjistit víceI přes nárůst podpory krajní pravice ve většině zemí se směřování EU nezásadně měnit nebude. Lidovci si udržují pozici nejsilnější frakce a získají podporu od středových stran. Vítězství extrémní pravice ve volbách signalizuje posílení konzervativních a populistických stran. Přesto se očekává, že hlavní témata jako životní prostředí a migrace zůstanou na pořadu dne. Výsledek voleb neznamená radikální změnu, ale je signálem k zaměření se na voliče preferující konzervativní a krajně pravicové strany. Martin Vokálek, výkonný ředitel Institutu EUROPEUM, komentoval výsledky eurovoleb pro Seznam Zprávy.
Zjistit více