Ačkoli Viktor Orbán nesplnil svou hrozbu vetovat návrh EU na pomoc Ukrajině, otevřel jí diskusi o potřebě práva veta v EU. Má ještě smysl nebo se z něj stal jen vydírací nástroj? Vetování navíc není jediným způsobem, jak návrh zablokovat. Kromě něj může jednomyslnost ohrozit i tzv. blokační menšina, kdy může předložení návrhu zabránit skupina nejméně čtyř států reprezentujících alespoň 35 % obyvatel EU. Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM, komentoval pro týdeník Respekt pozici České republiky v EU a možnou reformu schvalovacích mechanismů.
Zjistit víceNová Evropská strategie pro obranný průmysl reaguje především na ukrajinskou potřebu dodávek munice kvůli ruské agresi. Zahrnuje opatření jako podpora kolektivního pořizování obranných systémů, důraz na zapojení evropských forem do veřejných zakázek, podpora národních rozpočtů při přechodu na nové zbraňové systémy a rozvoj pevnějších vazeb s Ukrajinou a NATO. Pro Euractiv financování nové strategie okomentovala Zuzana Krulichová, výzkumnice se specializací na evropskou obrannou politiku Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceMinisterstva zahraničních věcí Německa, Francie, Švédska, Španělska a Nizozemska předvolala ruské velvyslance kvůli smrti opozičního aktivisty Alexeje Navalného. Německo navrhlo schválení dalšího sankčního balíčku vůči Rusku, poslední navržený balíček ale přitom schválený stále není. Jak efektivní sankce jsou a jestli by v nich měly západní země pokračovat, zanalyzoval pro ČRo Plus výkonný ředitel Institutu EUROPEUM Martin Vokálek.
Zjistit víceČlenské státy EU dosáhly dohody ohledně migračního paktu, který má zlepšit kontrolu migrace a urychlit návrat neúspěšných žadatelů o azyl. Česká republika se zdržela hlasování a premiér Petr Fiala vyjadřuje obavy z navrhovaných změn, které podle něj zvyšují administrativní zátěž států. Pro TN.cz o tomto tématu mluvil vedoucí výzkumný pracovník Vít Havelka.
Zjistit víceOznámení kandidatury Charlese Michela do červnových evropských voleb vyvolalo vlnu kritických reakcí ze strany politiků, diplomatů i novinářů. Co to znamená pro EU a proč se takto Michel rozhodl? Situací se ve svém Op-Edu zabývá náš zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Žiga Faktor.
Zjistit vícePřečtěte si článek Markéty Pekarčíkové, která napsala policy paper, který se zabývá možnými přístupy a návrhy, které by Evropská unie mohla následovat nebo se jimi alespoň inspirovat. Poskytuje teoretický pohled na budoucnost Evropské unie, jak ji vnímala předchozí Evropská komise pod vedením Jeana-Clauda Junckera. Evropská sedmadvacítka měla o své budoucnosti rozhodnout do roku 2025.
Zjistit víceAž dva miliony dětí mohou mít v současné době v rámci EU potíže s uznáním jejich rodičovství. Důvodem jsou rozdílné zákony v jednotlivých členských státech, které často práva dětí zásadně omezují. Návrh Evropské komise podpořený hlasováním v Parlamentu má za cíl tyto odlišné přístupy sjednotit a vytvořit tak pro děti příznivější situaci. Více se dočtete v novém blogu naší stážistky Veroniky Vráblíkové.
Zjistit víceSpolu se zahájením přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem se v Evropské unii znovu rozproudila debata o přechodu od hlasování jednomyslností v některých oblastech k hlasování kvalifikovanou většinou. Přestože se nejedná o novou debatu, stojí za to podívat se na současnou situaci, popsat problémy způsobené jednomyslností a navrhnout konkrétní řešení. Více v komentáři Víta Havelky.
Zjistit vícePo třech úspěšných projektech zaměřených na dekarbonizaci českého automobilového průmyslu rozšiřuje tým Green Europe EUROPEUM ve spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky (INCIEN) své zaměření na problematiku cirkulárního hospodářství. Tento projekt se zaměří na zlepšení životního cyklu a konce životnosti materiálů používaných ve vozidlech a bateriích. Spolupráce bude rozdělena do dvou výzkumných oblastí.
Zjistit víceJednou z největších překážek v řešení klimatické krize jsou fosilní dotace. V Česku se jim ale zatím příliš pozornosti nedostává. Op-Ed na toto téma napsala naše seniorní výzkumná pracovnice Kateřina Davidová.
Zjistit více