V Severní Makedonii se ve středu otevřely volební místnosti v prvním kole prezidentských voleb. O prezidentský post se v zemi zmítané politickým napětím, zklamáním z demokratických reforem, ale i aspiracemi na vstup do Evropské unie, uchází hned sedm kandidátů. Situaci rozebírala v rozhovoru pro ČT24 seniorní výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM Jana Juzová.
Zjistit víceDne 18. dubna 2024 uspořádala bruselská kancelář Institutu EUROPEUM ve spolupráci s bruselskou kanceláří Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM) v rámci platformy Think Visegrad diskusi s názvem "Regionální spolupráce ve střední Evropě po válce s Ruskem: změny a vyhlídky". Této akce se zúčastnilo 15 odborníků z think tanků a zástupců institucí EU.
Zjistit víceCílem této výzkumné zprávy je na základě rozhovorů s úředníky a dalšími relevantními stakeholdery zjistit, zda má česká státní správa dostatečné kapacity a organizační schopnosti, aby efektivně čerpala finanční prostředky z Fondu spravedlivé transformace. Autorkou publikace je Klára Votavová, výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM.
Zjistit více PDFSvět se nachází v horké fázi globální soutěže o nadvládu v nových technologiích. Pokud chce EU zůstat do budoucna konkurenceschopná, musí být více aktivní. Jak na to rozebírá náš nejnovější policy paper z pera výzkumné pracovnice Silke Maes. Navrhuje v něm šest konkrétních kroků pro novou Evropskou komisi vzešlou z voleb do EP v roce 2024.
Zjistit víceDo Varšavy za Donaldem Tuskem dorazili generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a britský premiér Rishi Sunak. Cílem schůzky je podle Tuska posílit pozici Polska v bezpečnostní politice. Polský prezident Andrzej Duda dokonce řekl, že je Polsko ochotné nechat na svém území rozmístit jaderné zbraně spojenců NATO. Návštěvu pro ČRo Plus komentoval Martin Vokálek, ředitel Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceČesko letos slaví 20 let od vstupu do Evropské unie. Češi jsou k Evropské unii velmi skeptičtí a to i přesto, že zhruba 70 procent dotázaných uznává, že Česko profituje z členství v EU a hlasovalo by pro setrvání v bloku. Skeptické vnímání Unie by mohlo změnit nové proevropské vedení země. Pro BalkanInsight téma komentoval Žiga Faktor, vedoucí bruselské kanceláře a zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceČeská republika si bude moct požádat o výjimku z migračního paktu kvůli ukrajinským uprchlíkům na svém území. Pokud ale tato výjimka nebude uznána, bude muset Česko buď přijmout další migranty, nebo zaplatit částku do unijního fondu, která by mohla dosáhnout až 480 milionů korun ročně. Migrační pakt komentoval pro Novinky.cz Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu EUROPEUM.
Zjistit víceEvropská unie schválila migrační pakt a od roku 2026 mají jednotlivé státy možnost přijmout svůj díl uprchlíků nebo se z povinnosti vyplatit. Protože však Česká republika od vypuknutí války na Ukrajině přijala velké množství uprchlíků, měla by ji z této povinnosti prozatím vyvazovat výjimka. Jak však podotkl zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Viktor Daněk, nejedná se o výjimku, která by byla výslovně přičtena České republice. Výjimky se stanovují podle počtu lidí s azylem nebo podobnou ochranou v daném státu.
Zjistit víceEvropský parlament nedávno schválil migrační pakt, který se mimo jiné zabývá i relokací žadatelů o azyl. Podle ministra vnitra Víta Rakušana bude mít Česko výjimku ze solidarity kvůli přijatým uprchlíkům z Ukrajiny. Migrační pakt začne platit za dva roky a o jeho slabých a silných stránkách mluvil zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Viktor Daněk pro vysílání ČT24.
Zjistit víceV průběhu nedávného summitu v Bruselu politici diskutovali o klíčových otázkách týkajících se situace na Ukrajině, Blízkém východě, vztahů s Tureckem a konkurenceschopnosti Evropské unie vůči USA a Číně. Podle ředitele Institutu EUROPEUM Martina Vokálka je důležité, aby čeští politici a diplomaté byli při těchto diskusích aktivní. Komentář poskytl TN.cz.
Zjistit více