Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v plném rozsahu zamíchala mezinárodním řádem po skončení studené války, postaveném na vzájemné závislosti a spolupráci mezi Východem a Západem. Evropská unie, která se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 snažila navázat s Ruskem strategické vztahy, se nyní musí přizpůsobit geopolitické realitě ruského neo-revizionismu. Hugo Blewett-Mundy, výzkumný spolupracovník Institutu EUROPEUM, popisuje v práci čtyři oblasti, v nichž by se mohla politika EU vůči Rusku vyvíjet, aby lépe čelila této vznikající bezpečnostní situaci v Evropě.
Show moreMinulý rok ukázal, že Česká republika je schopna efektivně prosazovat své zájmy na evropské úrovni za předpokladu, že jasně definuje své cíle. Nadále ale rezignuje na ovlivňování velkých celoevropských debat a soustředí se jen na dílčí národní cíle. Zároveň platí, že dosáhla rozdílných výsledků v závislosti na tom, o jaký typ evropské politiky se jednalo. Napsal náš výzkumný pracovník Vít Havelka.
Show moreInstitut pro evropskou politiku EUROPEUM si Vás dovoluje pozvat na debatu o nacionalistickém populismu a jeho přijetí ve střední Evropě.
Show more PDFThe Czech Republic undermines its own position when negotiating about the emissions reduction, wrote Kateřina Davidová for EurActiv.cz.
Show moreČesko si postojem v evropských jednáních o snižování emisí podrývá vlastní pozici, napsala Kateřina Davidová, naše výzkumná pracovnice, pro portál EurActiv.cz.
Show moreJak je v současné době stále více vidět, postoj členských států k Evropské unii se někdy zásadně liší. Francouzský institut pro mezinárodní vztahy (IFRI) začal v prosinci 2014 jedinečný projekt, který cílí na překlenutí těchto rozdílů skrze vzájemné porozumění a dialog. Projekt potrvá do konce března 2016.
Show more