Devadesát zemí a organizací potvrdilo svou účast na Mírovém summitu zaměřeném na válku proti Ukrajině ve Švýcarsku. Spojené státy bude zastupovat viceprezidentka Kamala Harris, Čína účast odmítla a Rusko pozvánku nedostalo. Jaké jsou hlavní cíle summitu? Proč se Čína rozhodla nepřijet? Přečtěte si komentář výzkumnice Institutu EUROPEUM pro ukrajinsko-polský server Sestry.eu.
Show moreVolby do Evropského parlamentu, které se konají od 6. do 9. června, mohou přinést významné změny v politické scéně EU. Průzkumy naznačují, že by mohlo dojít k posílení pravicových a populistických stran, což by mohlo oslabit současnou podporu Ukrajině a posílit euroskeptické a proruské pozice. Pro ukrajinský server Sestry.eu komentoval Martin Vokálek, ředitel Institutu EUROPEUM.
Show moreJaké bylo poslední volební období v Evropském parlamentu? Jak zvládl dvě krize – válku na Ukrajině a COVID-19? A jak zhodnotit pomoc Ukrajině? Na tyto a další otázky v rozhovoru pro slovenskou televizi RTVS odpovídá Žiga Faktor, zástupce ředitele a vedoucí bruselské kanceláře Institutu EUROPEUM.
Show moreThe elections to the European Parliament are less than a week away, and one of the main topics that Brussels will have to deal with in the coming years is the enlargement of the European Union. A total of nine countries are waiting to join the EU, but according to experts, rapid expansion is unlikely. The President of the European Council, Charles Michel, talks about the possibility of enlargement until 2030, which requires reforms from both the candidate countries and the Union itself. Jana Juzová, researcher at EUROPEUM Institute, commented on the situation for TV Nova.
Show moreDo voleb do Evropského parlamentu zbývá necelý týden a jedním z hlavních témat, které bude Brusel muset v příštích letech řešit, je rozšiřování Evropské unie. Na vstup do EU čeká celkem devět států, ale podle expertů je rychlé rozšíření nepravděpodobné. Předseda Evropské rady Charles Michel hovoří o možnosti rozšíření do roku 2030, což vyžaduje reformy jak ze strany kandidátských zemí, tak i Unie samotné. Výzkumná pracovnice Institutu EUROPEUM, Jana Juzová, stav komentovala pro TV Nova.
Show moreJak zlepšit proces rozšiřování EU? Jak zajistit dlouhodobé působení demokratizačního efektu přístupového procesu i po případném vstupu do EU? A jsou institucionální reformy EU nezbytnou podmínkou pro rozšíření EU? Odpovědi na tyto a další otázky nabízí stanovisko Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM ke kulatému stolu Národního konventu o EU na téma Balkán, Turecko či Ukrajina: Budoucnost politiky rozšiřování v kontextu institucionálního nastavení.
Show moreZveme Vás na veřejné natáčení podcastu, které se bude věnovat diskuzi o změnách v přístupu Čechů k uprchlíkům v důsledku ruské války na Ukrajině. Zaměříme se na proměny v solidaritě Čechů vůči uprchlíkům, ale také probereme nový migrační pakt, jeho obsah a význam.
Show moreVe veřejném prostoru se objevují hlasy, které volají po změně směřování EU v různých oblastech včetně vojenské spolupráce či zahraniční politiky. Téma, které by i po evropských volbách mělo zůstat důležité, je podpora Ukrajiny. Mají evropské volby potenciál změnit intenzitu podpory? Pro Televizní noviny TV Nova komentoval Vít Havelka, seniorní výzkumník Institutu EUROPEUM.
Show moreDne 18. dubna 2024 uspořádala bruselská kancelář Institutu EUROPEUM ve spolupráci s bruselskou kanceláří Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM) v rámci platformy Think Visegrad diskusi s názvem "Regionální spolupráce ve střední Evropě po válce s Ruskem: změny a vyhlídky". Této akce se zúčastnilo 15 odborníků z think tanků a zástupců institucí EU.
Show moreV Bruselu se 17. a 18. dubna konal mimořádný summit členských států Evropské unie, který se měl původně zaměřovat na zvýšení konkurenceschopnosti bloku. Témata setkání politiků se však stočila také k vojenské podpoře Ukrajiny a situaci na Blízkém východě. Pro Dvacet minut Radiožurnálu analyzoval zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, Viktor Daněk.
Show more